Česká cena za architektúru 2024 - zvíťazila Koncertná sála v Karlových Varoch

Hlavnú cenu si odniesli Petr Hájek, Martin Stoss a Nikoleta Slováková za dielo Koncertná sála v Karlových Varoch, ktoré sme podrobne predstavili v samostatnom článku. 

Vo finále aktuálneho ročníka Českej ceny za architektúru porota vyberala spomedzi 31 nominovaných prác, ktoré ČKA predstavila na nominačnom večere v júni tohto roku. Celkovo sa o Českú cenu za architektúru v 9. ročníku uchádzalo 307 realizácií, dokončených počas posledných piatich rokov. Okrem víťaznej Multifunkčnej sály v Karlových Varoch ocenila hodnotiaca komisia titulom "Finalista" ďalších päť diel. Jeden autorský kolektív si prevzal Čestné uznanie. Okrem spomínaných titulov si kvalitné realizácie odniesli Cenu predsedu Senátu, tri Ceny ministerstiev, tri Ceny partnerov a Cenu Agentúry ochrany prírody a krajiny. Pozornosti neušiel ani Výnimočný počin v oblasti architektúry.

Na čele tohtoročnej poroty stál grécky architekt Alexandros Vaitsos a jej členmi boli architektka Doris Wälchli (Švajčiarsko), krajinný architekt Neil Porter (Veľká Británia), architektka a urbanistka Silja Tillner (Rakúsko), architekt Peter Moravčík (Slovensko), architektka a publicistka Adriana Granato (Taliansko) a architekt a lektor Andrius Ropolas (Litva). Porotcovia pricestovali do Českej republiky na začiatku septembra a pri návšteve realizácií nominovaných do užšieho výberu sa stretli aj s ich autormi a hovorili s nimi o ich práci, postupoch a širšom kontexte, v ktorom dielo vznikalo.

Počas rozhovorov sa porotcovia zhodli na kritériách pre posudzovanie všetkých realizácií, medzi ktoré patrili: rozmanitosť (pri hodnotení porotcovia neuprednostňovali žiadnu typológiu alebo metodiku navrhovania, ba naopak sa snažili vyzdvihovať celé spektrum kreativity), udržateľnosť (s vedomím súčasnej klimatickej krízy porotcovia hľadali realizácie, ktorých súčasťou by boli inšpiratívne ekologické inovácie), opätovné využitie stavieb a uhlíková stopa (opätovné využitie existujúcich budov sa stáva dôležitou témou a malo by byť uprednostňované pred ich asanovaním a novou výstavbou), posilnenie postavenia architekta a sociálna udržateľnosť (v postmodernej ére, keď majú architekti stále menší vplyv na dôležité rozhodnutia formujúce svet, v ktorom žijeme, chceli porotcovia upozorniť na projekty a prístupy, ktoré dokazujú potenciál architektúry ovplyvňovať sociálne dopady a vytvárať priestory, okolnosti a vzťahy, ktoré zlepšujú ľudské spolužitie v mestách i na vidieku), remeselná zručnosť (kvalitné remeselné spracovanie sa stáva zdrojom estetickej inšpirácie, a porotcovia preto hľadali stavby, ktoré by boli oslavou remeselnej zručnosti a umenia), inšpirácia a emócie (výnimočná architektúra má schopnosť stimulovať naše zmysly a povznášať našu dušu; na každej zastávke preto porotcovia očakávali, či sa stretnú s výnimočným dielom, ktoré ich emocionálne zasiahne).

Vďaka účasti siedmich architektov zo zahraničia a ich hodnoteniu z medzinárodného pohľadu môže Česká cena za architektúru nastoliť aj podnety a témy na diskusiu týkajúce sa súčasnej českej architektonickej praxe. Vo svojej záverečnej správe porotcovia uviedli tri hlavné postrehy, ktoré im podnetná cesta po Českej republike priniesla: „Pohled z naší perspektivy nám umožnil pochopit realizace, které jsme navštěvovali, nadnárodním prizmatem poučeným architektonickou praxí všech míst, kde působíme. Prvním, nejznepokojivějším zjištěním byl obecně nedostatečný ohled na životní prostředí již při vlastním navrhování. Příliš mnoho staveb rezignovalo byť jen na snahu o snížení uhlíkové stopy vystavěného prostředí, což je v naprostém rozporu se současnou mezinárodní praxí, kdy architekti investují svou kreativitu do navrhování invenčních řešení, která by mohla vyrábět a uchovávat energii či minimalizovat spotřebu materiálů s velkou uhlíkovou stopou, vymýšlejí způsoby pasivního vytápění a chlazení, zkoumají fasády zlepšující přirozené světelné podmínky, kontrolují a znovu využívají dešťovou vodu a jsou si holisticky vědomi celkových environmentálních důsledků své práce. Za druhé jsme byli zaskočeni tím, jak abnormálně dlouhé administrativní procesy musí čeští architekti absolvovat, aby od návrhu přes povolení došli až k dokončení svého díla. Nejčastější odpověď valné většiny zněla 8 až 10 let, což je více než dvojnásobek času, na který jsme zvyklí v zemích, kde máme praxi my. Ohrožuje to integritu architektonických návrhů, platební schopnost ateliérů a také to prodražuje stavby, což je obzvlášť nešťastné v případě bydlení. A konečně za třetí jsme byli mile překvapeni množstvím a vysokou kvalitou prací, které navrhovaly úpravy stávajících budov (jednalo se o rekonstrukce, revitalizace, dostavby či přístavby stávajících budov) – z celkového počtu 307 přihlášených tvořily 42 %, přičemž se to týká také čtyř z šesti finalistů včetně vítěze.“

Hlavná cena

Hlavnú cenu porotcovia udelili Petrovi Hájkovi, Martinovi Stossovi a Nikolete Slovákovej  z ateliéru Petr Hájek Architekti za projekt Koncertná sála Císařské lázně, Karlove Vary (2023). Dielo sme podrobne predstavili tu.

Komentár poroty:

Jedná se o promyšlenou kovovou skulpturu, jež byla vložena do dvorany opravených Císařských lázní a proměnila pomyslné srdce celého objektu a bez nadsázky i regionu. Tato výrazně červená, volně stojící samonosná konstrukce je nově domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru a slouží pro pořádání nejrůznějších akcí – koncertů, divadelních představení, filmových projekcí či přednášek a konferencí. Celá konstrukce spočívá na šesti podporách navržených tak, aby se snížily vibrace a zachoval odstup od stěn budovy lázní. Fascinující je také její variabilita – zasouvací hlediště, nastavitelné orchestřiště a panely i zástěny, které upravují akustiku podle aktuálních potřeb, přičemž všechny prvky jsou navrženy tak, aby byly odolné a snadno se udržovaly. Úžasná je také možnost zcela změnit atmosféru díky závěsu, který se dá zatáhnout podél celé fasády historické budovy. Prokázali pozoruhodnou odvahu při překonávání počátečních omezení, vypracovali řešení, jež snoubí historický kontext a požadavky současné doby, a přesvědčili majitele budovy o správnosti své kreativní a inovativní vize.

Finalisti

Čestné ocenenie Finalista Českej ceny za architektúru 2024 získalo okrem víťaznej stavby päť ďalších diel:

UMPRUM – Technologické centrum Mikulandská, Praha (Ivan Kroupa architekti, 2021) - dielo sme predstavili tu

Komentár poroty:

Rekonstrukce a přístavba, pod nimiž jsou podepsáni Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek z Projektového ateliéru UMPRUM, respektuje panorama města a zároveň se umně otevírá veřejnosti díky vynechání jednoho segmentu eklektické fasády přes celou výšku budovy. Vnitřní prostorové uspořádání respektuje původní schéma, novinkou je zastřešení haly prosklenou střechou, díky kterému vznikl nový celoročně využívaný prostor uprostřed dispozice. Poloprůhledné prostory kolem centrálního atria umožňují vizuální propojení a také přísun denního světla hlouběji dovnitř. Tento projekt je nejen úspěšným architektonickým zásahem do složitého kontextu, ale vynikajícím příkladem toho, jak dodržovat zásady cirkulární ekonomiky pomocí reaktivace místa v centru města, použitím trvanlivých a přírodních materiálů a v neposlední řadě i flexibilitě vnitřního uspořádání, které umožňuje případné úpravy i do budoucna.

Rekonštrukcia domu v historickom jadre, Kutná Hora (BYRÓ architekti, 2023) - dielo sme predstavili tu

Komentár poroty:

Architekti téměř investigativním procesem odkrývali vrstvy paměti domu v historické zástavbě a zároveň je snoubili s novými zásahy tak, aby vytvořili funkční a moderní bydlení pro pětičlennou rodinu. Život domu se odehrává kolem jádra s točitým schodištěm zakončeného světlíkem, kde zároveň několik nových otvorů přivádí světlo do hloubky domu a vzájemně propojuje jeho jednotlivé vnitřní prostory. Vnější schodiště pak působí jako kontrapunkt k tomuto prvku, avšak společně umožňují plynulý pohyb mezi interiérem a exteriérem. Výsledným efektem je dynamický a zároveň plynulý přechod mezi prostory s různým stupněm soukromí, které jsou umně propojeny flexibilními prvky, jako jsou posuvné panely, vnitřní otvory, okna a průsvitné prvky. Tato realizace je příkladem promyšleného a citlivého přístupu k obnově památek v historických městech, což je dnes v Evropě i mimo ni nesmírně důležité téma.

Športová hala Řevnice (Grido, 2023) - dielo sme predstavili tu

Komentár poroty:

Realizace vznikla pro potřeby žáků, sportovních kroužků i celé městské komunity. Přestože je schéma areálu poměrně jednoduché, architekti Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký a Sebastian Sticzay z ateliéru Grido, architektura a design se postarali o to, aby architektonický výsledek nebyl triviální. Vertikální strukturování hmoty s vystupující římsou parteru potlačilo dojem velkého monolitu, a také bazilikální osvětlení, vtipně využívající geometrii velkorozponových střešních vazníků, tvoří základní výrazový architektonický prvek. Dřevo na stropě, podlaze a stěnách v interiéru zároveň aktivně přispívá ke kvalitě prostorové akustiky. Design interiéru je založen na jednoduché racionalitě, přírodní kráse a kombinaci základních materiálů – betonu, dřeva a skla –, jež jsou zabaleny do vnějšího pláště nadčasové bílé omítky odkazující na českou architekturu 30. let 20. století. Uliční frontu tak doplnil elegantní dům, jenž je přínosem pro místní komunitu.

Konverzia obilného sila Automatických mlynov, Pardubice (Prokš Přikryl, 2023) - dielo sme predstavili tu

Komentár poroty:

Konverze brownfieldů je v dnešní době možné považovat za samostatnou architektonickou disciplínu, která naplňuje představy cirkulárního hospodářství a udržitelnosti. Adaptace obilného sila, jež je součástí revitalizovaného areálu Automatických mlýnů v Pardubicích, byla promyšleně a zdařile provedena. Při této adaptaci autoři z ateliéru Prokš Přikryl architekti směřovali své architektonické zásahy k prostorovému prožití památky v její celistvosti a zlepšení přístupnosti s ohledem na novou funkci. Zmiňovaný prožitek začal již v přízemí, které se otevřelo a proměnilo v otevřený a jedinečný prostupný parter pod zásobníky na obilí, přičemž hluboký prostorový zážitek nabízí také zpřístupněný vnitřek zásobníků ve druhém patře. Udržitelnost je zde respektována i při volbě energetických systémů a technologií díky částečnému vytápění pomocí tepelného čerpadla země-voda a šesti geotermálních vrtů. Iniciátor záchrany Automatických mlýnů a zároveň investor úpravy obilného sila Lukáš Smetana letos obdržel ocenění za výjimečný počin, které je součástí České ceny za architekturu.

Základňa technických služieb Praha - Lysolaje,  (PROGRES architekti, 2022) - dielo sme predstavili tu

Komentár poroty:

Architekti se rozhodli dát do řešení maximum, byli naprosto upřímní a bez zábran reagovali na výzvy prostředí. Odhalené materiály, viditelné rozvody a konstrukční prvky se zde hladce snoubí s průmyslovým charakterem budovy. Strojní vybavení umístěné uvnitř se organicky začleňuje do architektury, přitom však architekti nezapomněli ani na lidi, kterým je určena měkká vrstva budovy projevující se již ve vstupním prostoru v podobě dřevěných bran zjemňujících první dojem. Architekti přitom použili i běžné prvky podporující udržitelnost budovy, jakými jsou zelená střecha, sběr dešťové vody či solární panely. Budova zároveň vybízí k tomu, abychom se znovu zamysleli nad nesčetnými realizacemi postavenými na okrajích měst po celém světě.

Čestné uznanie

Záhradný pavilón, Praha (BYRÓ architekti, 2023) - dielo sme predstavili tu

Komentár poroty:

Zahrádkářské kolonie jsou fenoménem, jehož popularita, byť často v pozměněné podobě komunitních zahrad, opět narůstá díky tomu, že uchovávají cennou přítomnost přírody v zahuštěné městské zástavbě. Architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z BYRÓ architekti vyšli vstříc manželům, kteří si přáli novou stavbu, v níž se však nechtěli zavírat před okolní zahradou. Výsledkem je objekt s výklopným panelem, díky němuž se jedna strana umí kompletně otevřít. Splynutí se sousedními chatkami bylo pojednáno pomocí tmavého opalovaného dřeva, jímž je objekt obložen. Pavilon v zahradě působí osvěžujícím a lehkým dojmem. Nesnaží se definovat zahradu, ale poskytuje svým obyvatelům skromné domácí pohodlí prostřednictvím jednoduchého nábytku, využívání solární energie a zachycování vody.

Cena predsedu Senátu Parlamentu ČR Miloša Vystrčila

Predseda Senátu ČR Miloš Vystrčil udelil svoju cenu v rámci ČCA už po tretíkrát. Tento rok ho z nominovaných stavieb najviac zaujal Nízkoprahový klub v meste Nová Paka (2021) /viac tu/, ktorý je umiestnený v zrekonštruovanom suteréne domu z roku 1721 a slúži deťom, mládeži a ohrozeným sociálnym vylúčením. Súčasťou prvej etapy úprav, pod ktorými sú podpísaní Jana Janďourková Medlíková a Jiří Janďourek z ateliéru atakarchitekti, bola aj kultivácia verejného priestoru medzi samotným objektom a priľahlým kostolom sv. Mikuláša. Nízkoprahový klub je prirodzenou a dôstojnou súčasťou okolia. Zároveň slúži a pomáha tým, ktorí nemali v živote toľko šťastia, a ponúka im bezpečné útočisko. 

Ceny ministerstiev

Cenu Ministerstva pre miestny rozvoj ČR za presadzovanie kvalitnej výstavby prostredníctvom architektonických súťaží získal Park na Moravskom námestí v Brne (2023) /dielo sme predstavili tu/ . Tím pod vedením CONSEQUENCE FORMA architects revitalizoval v historickom centre Brna intenzívne využívaný verejný priestor. Stredobodom návrhu je centrálna plocha s fontánou a veľkorysou  lavičkou, kde sa možno stretnúť s priateľmi, alebo si len tak ľahnúť, sedieť či hrať sa. Na rozhraní medzi parkom a ruchom mesta sa nachádza kaviareň s detským ihriskom. Ministerstvo pre miestny rozvoj ocenilo, že „díky návrhu vzešlému z bohatě obeslané architektonicko-urbanistické a krajinářské soutěže, mohlo vzniknout komplexní řešení, založené na uplatnění řady oborů a skutečně naplňující potenciál území.“ Kvalita mestského prostredia je tu rozvíjaná v takmer všetkých parametroch, pretože miesto „posiluje socio-ekonomické funkce, zajišťuje podmínky pro rozvoj ‚ekosystémových služeb‘, tedy rozvoj především vegetace zadržující vodu, stínící a chladící širší okolí a nabízející útočiště i pro živočichy.“

Cenu Ministerstva priemyslu a obchodu ČR za príkladnú revitalizáciu brownfieldu získal Mlyn Hrušky (2022) /viac tu/  na Slovácku. Vnukovi pôvodných majiteľov sa v tomto prípade vďaka štúdiu Pelčák a partner architekti podarilo zrekonštruovať ruinu bývalého hospodárstva tak, že nestratila nič so svojho pôvodného pôvabu. Ministerstvo ocenilo, že sa „charakter historické budovy přirozeně skloubil se současnými potřebami. Precizně a s respektem bylo přistupováno k tradičním stavebním materiálům i detailům, cihlová fasáda byla zrestaurována, vlnitý plech nahradila nová střecha, stavba se otevírá veřejnosti pergolami a verandou.“ Pôvodné priestorové kontinuum vnútra stavby pripomína jej súčasný hlavný priestor výšky dvoch poschodí, kde sa nachádza kaviareň a miesto pre kultúrne a spoločenské akcie určené miestnym i návštevníkom moravského Podlužia, čím sa „podařilo posílit komunitní aktivity a prožitky, které zde chyběly.“

V rámci Českej ceny za architektúru bola po prvýkrát udelená aj Cena Ministerstva kultúry ČR za skvalitnenie verejného priestranstva. Toto ocenenie získala Obnova Tachovského námestia v Prahe (2023) /viac tu/, ktorej autormi sú Jiří Opočenský a Štěpán Valouch zo štúdia OVA, ktorým sa podarilo dotiahnuť mnohovrstevný pohľad na zveľaďovanie verejných priestranstiev. Základným konceptom návrhu bol pohyb z mesta do zelene na Vítkove, či do tunela vedúceho do Karlína. Podľa hodnotenia ministerstva „je v současnosti náměstí komunikačním uzlem, plochou pro zahrádky restaurací, místem plným zeleně. Historii místa připomíná relikt bývalé váhy pro tehdejší trhovce a obchodníky, nově je to však i prostor, kde jsou mimo jiné umístěna také umělecká díla a místa odpočinku. Na to, jak je výčet funkcí pestrý, je výsledek až nečekaně klidný, uspořádaný, místy až hierarchický a celkově je v souladu se svým okolím. Pomocí jemných zásahů dokázal ateliér OVA zachovat všechny funkce a relikty náměstí včetně víceúrovňové křižovatky. Podařilo vytvořit kultivovaný veřejný prostor, který zde dosud chyběl.“

Ceny partnerov

Cenu spoločnosti Central Group za inovatívny prístup k riešeniu nového bývania získal deväťpodlažný bytový dom Iconik v pražskom Karlíne (ateliér Edit! / Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda, 2023) /dielo sme predstavili tu/. „Svým tvaroslovím, a především použitými materiály, jako je cihla a železo, odkazuje na industriální minulost této části města. Uliční průčelí domu je opticky rozděleno do dvou hmot použitím různých cihelných obkladů, aby bylo zachováno měřítko okolní zástavby, a přitom neutrpěla jednota konceptu. Jde o povedený příklad dostavby do dynamicky se rozvíjející pražské čtvrti.“

Cenu spoločnosti VEKRA za nadčasové riešenie s dôrazom na spojenie estetickej a úžitkovej hodnoty získala Štvanická lávka v Prahe (ateliér AI PRAHA / Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdal a Jan Hendrych, 2022) /dielo sme predstavili tu/, ktorá spája Holešovice, Karlín a ostrov Štvanice pre peších a cyklistov. Konštrukcia z UHPFRC vznikla s rešpektom k pohybu ľudí, k stromom a k rieke, jej dizajn je elegantný, takmer sochársky. Minimalistické riešenie celej lávky dopĺňajú precízne spracované detaily. „Profesionální přístup k řešení, díky němuž se podařilo skloubit estetické a užitné vlastnosti, a špičková kvalita jsou hodnoty, které oceňujeme.“

Cenu spoločnosti VELUX za prácu s denným svetlom získal Záhradný pavilón, ktorý sa nachádza v záhradkárskej kolónii neďaleko Vltavy v Prahe (ateliér BYRÓ architekti / Jan Holub a Tomáš Hanus, 2023) /dielo sme predstavili tu/. „Ačkoli se často předpokládá, že přístup k dennímu světlu a čerstvému vzduchu je automatický, realita bývá odlišná. Tento dům boří hranice mezi interiérem a exteriérem – příroda se doslova stává součástí domu a dům zase součástí přírody.“

Cena Agentúry ochrany prírody a krajiny

Svoju Cenu za citlivé a šetrné riešenie stavby vo vidieckom prostredí odovzdala už v júni na nominačnom večere ČCA aj Agentúra ochrany prírody a krajiny ČR (AOPK). Tentokrát ocenenie putovalo do Moravsko-sliezskych Beskýd, a to Zvoničke v obci Krásná (2023) /viac tu/, ktorú navrhli a postavili autori z ateliéru Kocián & Liška Architekti. AOPK na tomto tradičnom sakrálnom prvku v horskej krajine ocenila spojenie „místní stavební zvyklosti s moderním výrazem současné dřevostavby.“

Ocenenie za výnimočný počin v oblasti architektúry

Akadémia ČCA každoročne udeľuje aj ocenenie za výnimočné aktivity v oblasti architektúry. Tento rok si toto ocenenie v júni na nominačnom večere ČCA v Holešovickej tržnici prevzali architekti Lukáš Smetana a Zdenek Balík za iniciatívu vedúcu k záchrane a vydarenej konverzii areálu Gočárových Automatických mlynov /viac tu/, ktoré sú dnes centrom kultúrneho a spoločenského diania v Pardubiciach.

Česká cena za architektúru 2024 v číslach:

• 307 prihlásených realizácií 
• 31 nominovaných realizácií 
• 1 hlavná cena
• 6 finalistov 
• 1 čestné uznanie poroty 
• 1 Cena predsedu Senátu Parlamentu ČR 
• 3 ceny ministerstiev
• 3 ceny partnerov
• 1 Cena Agentúry ochrany prírody a krajiny 
• 1 ocenenie za výnimočný počin 

Laureáti pri preberaní hlavnej ceny: