Climate of innovation
Ivanská cesta 30/A
Bratislava
Okná pre pasívne domy
Galvaniho 15 B
Bratislava
Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce
BIM knižnice a objekty
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Dokonalá izolácia
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Prielohy 1012/1C
Žilina
Štúrova 136B
Nitra
Hlavnú cenu v súťaži, organizovanej Českou komorou architektov, získali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kancelárie atelier-r za rekonštrukciu paláca hradu Helfštýn. Vo finále aktuálneho ročníka Českej ceny za architektúru vyberala porota zo siedmich diel. Víťaz aj Finalisti vzišli z 30 nominovaných prác, ktoré ČKA predstavila v júni tohto roku. Celkovo sa o Českú cenu za architektúru v 6. ročníku uchádzalo 170 realizácií dokončených počas posledných piatich rokoch.
Udelených bolo tiež šesť Cien partnerov: Cena Ministerstva pre miestny rozvoj ČR
za presadzovanie kvalitnej výstavby prostredníctvom architektonických súťaží, Cena Ministerstva priemyslu a obchodu ČR za konverziu industriálnych objektov, Cena Agentúry ochrany prírody a krajiny ČR za citlivé riešenie stavby vo vidieckom prostredí, Cena spoločnosti Central Group za inovatívny prístup k riešeniu nového bývania, Cena spoločnosti VELUX za prácu s denným svetlom a Cena spoločnosti Vekra za premyslenú a odolnú stavebnú konštrukciu.
Akadémia Českej ceny za architektúru súčasne udelila ocenenie za Výnimočný počin, ktorým sa stala starostlivosť pani architektky Alice Šimečkovej o Ruženu Žertovú.
Finalistov z 30 nominovaných vyberala medzinárodná porota na čele s predsedom Yashou Jacobom Grobmanom (Izrael). Ďalšími členmi boli Bart Brands (Holandsko), Eduardo Cadaval (Mexiko/Španielsko), Irakli Eristavi (Slovensko), Antonio Longo (Taliansko), Balázs Marián (Maďarsko) a Peter Veenstra (Holandsko). Začiatkom septembra navštívili Českú republiku, aby videli a následne podrobne prediskutovali nominované stavby. Posúdili ich a ocenili bez stanovenia akýchkoľvek kategórií. Predložené diela predstavovali podľa porotcov „jedinečnou kolekci vynikající architektury vycházející z výrazné stavební tradice a kultury České republiky.“ Na porotu urobila veľký dojem kvalita predložených prác, čo podľa vlastných slov „velmi ztížilo proces výběru.“ Počas posudzovania sa porota rozhodla zamerať na konkrétne kritériá, ktoré zahŕňali okrem iného „inovační aspekty stavby, její přínos pro společnost a obor, složitost architektonického úkolu a kvalitu provedení.“ „Snažili jsme se najít stavbu, jejíž kvality splňují dohodnutá kritéria, ale svou komplexností a výrazem by předčila všechny ostatní,“ povedali porotcovia o nárokoch na laureáta ČCA. „Věříme, že výsledky soutěžní přehlídky odráží současnou českou architekturu a její ústřední roli v rámci kultivace společnosti. Domníváme se, že soutěž a špičkové realizace, které podporuje, mají důležitý vliv na architektonickou kulturu České republiky,“ myslí si o význame prehliadky porota.
Hlavná cena
Hlavnú cenu porotcovia udelili Miroslavovi Pospíšilovi a Martinovi Karlíkovi za návrh rekonštrukcie paláca hradu Helfštýn (2020), ktorú sme predstavili v samostatnom článku. Autori z olomouckého ateliéru-r zvolili koncepciu rešpektujúcu historický objekt, vedenú snahou o zachovanie jeho charakteru. Cieľom bolo nájsť nielen optimálny spôsob zastrešenia paláca, ale aj priblíženie jeho historického vývoja návštevníkom vo všetkých jeho pôvodných úrovniach. Tento zámer viedol k myšlienke vloženia súčasných architektonických prvkov do historickej stavby a k prepojeniu prízemia s vyššími podlažiami paláca, ktorá bola doteraz verejnosti nedostupná. Nové konštrukcie vložili autori do existujúcich otvorov palácového torza. Vďaka tomu je zrozumiteľné, ktoré časti stavby sú pôvodné a ktoré nové. Výsledkom je aj priblíženie súčasnej architektúry širokej verejnosti. Porota vo svojom hodnotení načrtla, že „kromě formální a technické kvality se vynikající architektonické práce vyznačují tím, že jsou schopny žít v historii, vytvářet nové příběhy ve vztahu ke společnosti a místům, jinými slovy, že jsou vitální. Hrad Helfštýn sa pritom podľa nej po rekonštrukcii stal „prostorem k prozkoumávání a objevování, a to prostřednictvím netriviálních (a částečně labyrintových a nečekaných) sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze krajinu a okolí pozorovat a vnímat.“ Na projekte rekonštrukcie je podľa porotcov viditeľný „precizní analytický a kritický přístup, díky němuž si autoři mohli dovolit radikální, ale zároveň citlivý vstup.“ Porota uviedla, že „udělení první ceny projektu obnovy hradu Helfštýna bylo jednomyslné ze dvou vzájemně se doplňujících důvodů: za prvé, projekt vyjadřuje autonomní smysl architektury jako umělecké a tvůrčí činnosti, která stavbou dává tvar prostoru; za druhé, projekt reprezentuje a pokud možno shrnuje bohatství, životní kvalitu a občanský smysl mnoha kvalitních architektonických prací nominovaných na letošní Českou cenu za architekturu.“
Hodnotenie poroty v plnom znení:
Abychom mohli popsat důvody, které vedly porotu k ocenění projektu obnovy hradu Helfštýn jako nejlepšího architektonického počinu České republiky roku 2021, je důležité se zamyslet nad metodami práce poroty, které zvolila Česká komora architektů jako organizátor soutěžní přehlídky. Nejedná se pouze o prostý srovnávací výběr, který zohledňuje soubor dobře zdokumentovaných kandidujících staveb. Jde tu o dlouhý proces, který trval několik měsíců. První řada diskusí a hloubkových analýz porotců vedla k prvnímu zúženému výběru architektonických děl. Poté následovala návštěva a přímé poznání řady míst, setkání s projektanty, provozovateli a klienty, někdy i s obyvateli budov. To vše pak vedlo k užšímu výběru děl a konečnému určení vítěze.
Kromě formální a technické kvality se vynikající architektonické práce vyznačují tím, že jsou schopny žít v historii, vytvářet nové příběhy ve vztahu ke společnosti a místům, jinými slovy, že jsou vitální. Tyto aspekty lze ocenit pouze prostřednictvím trpělivého procesu poznávání. Několikadenní dlouhá cesta poroty po Čechách a Moravě představovala výsadu a jedinečnou možnost. V době, kdy jsme nuceni vše dělat rychle, pozorovat obrazy, a nakonec mít odstup, bylo možné poznat a pochopit architekturu a místa prostřednictvím zážitku zpomalení, kolektivní reflexe, a nakonec jednomyslného výběru a rozhodnutí.
Přemýšlení o místech a architektonických dílech, která se od sebe velmi liší a která se mohou zdát nesrovnatelná pro své rozdíly v měřítku, typologii, roli ve městě a v krajině, a jejich poznávání, vedlo porotu k tomu, aby zvážila i další hlediska. Na jedné straně jsme chtěli rozpoznat kvalitu a absolutní, radikální význam architektury, který přesahuje konkrétní funkci a nahodilost a který je velmi vzdálen čistému obrazu, na druhé straně jsme chtěli sledovat různé práce v jejich posloupnosti jako mnohohlasý, živý a kaleidoskopický příběh současné role architektury v zemi, její občanské funkce a inovační schopnosti.
Udělení první ceny projektu obnovy hradu Helfštýna bylo jednomyslné ze dvou vzájemně se doplňujících důvodů: za prvé, projekt vyjadřuje autonomní smysl architektury jako umělecké a tvůrčí činnosti, která stavbou dává tvar prostoru; za druhé, projekt reprezentuje a pokud možno shrnuje bohatství, životní kvalitu, občanský smysl mnoha kvalitních architektonických prací nominovaných na letošní Českou cenu za architekturu.
Při zachování a opětovném využití hradu bylo použito několik jednoduchých a trvanlivých materiálů: beton, cortenová ocel, strukturální sklo, a pro některé konstrukční prvky i nerezová ocel. Nová konstrukce a nové formy jsou zřetelně odděleny od starobylých zdí, které byly rekonstruovány díky dlouhým a složitým restaurátorským pracím. Dlažba, schodiště, mosty a parapety z cortenových plechů dávají tvar novému organismu, funkčnímu a scénografickému zařízení, které činí ruiny použitelnými a obyvatelnými: sled vnitřních prostor a výhledů do vnější krajiny otevírá nové vztahy mezi tím, co je staré a co nové.
Na projektu rekonstrukce je patrný precizní analytický a kritický přístup, díky němuž si autoři mohli dovolit radikální, ale zároveň citlivý vstup: kromě nutnosti zachování památky (zajištění její bezpečnosti, revizi rozvodů a technologií a sanaci prvků) umožnili autoři vznik originálně formovaných prostorů, které interpretují zároveň charakter historické památky i prvky současné moderní architektury. Prostory hradu jsou otevřené různým způsobům využití a funkcím, vznikají malebná místa a zákoutí, nejedná se o banální rekonstrukci minulosti. Zřícenina se tak stává prostorem k prozkoumávání a objevování, a to prostřednictvím netriviálních (a částečně labyrintových a nečekaných) sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze krajinu a okolní území pozorovat a vnímat.
Projekt obnovy hradu Helfštýna byl oceněn nejen pro své nepřehlédnutelné kvality, ale také proto, že reprezentuje pestré úkoly architektury a všech s ní souvisejících disciplín, které se zde společně setkávají a představují špičkovou architekturu České republiky.
Skutečně dobrá architektura je výsledkem kritické cesty. Vzniká vždy na základě seriózního dialogu architekta s klientem a propagátory. Je výsledkem procesu stavebních a technologických inovací. Cestou plnou získávání nových znalostí a dovedností, nikdy nekončícího výzkumu. Hledání nápadů, respektování zvyklostí a úcty k tradicím. Kvalita architektury není nikdy samolibým designem, je formou ve službách života, dnes, v minulosti i v budoucnosti. Každá z těchto kvalit architektury se spojila ve vítězné stavbě – plně se zrcadlí ve zpracovaných kovových prvcích, v kamenech, ve starobylých prostorách a jejich novém životě, který nyní proudí ve zdech hradu Helfštýn.
Finalisti
Čestné ocenenie Finalista Českej ceny za architektúru 2021 získalo okrem víťaznej stavby šesť ďalších rôznorodých prác z celej Českej republiky.
Porotu zaujala realizácia prestavby menzy Koleje 17. listopadu Fakulty humanitných štúdií UK v Prahe (2020) navrhnutá ateliérom Kuba & Pilař architekti. „Jako celek byl návrh a provedení budovy bezesporu jedním z nejlepších příkladů současné architektury a opětovného využití budov v letošním ročníku soutěže,“ uznali porotcovia. Projekt vzišiel z architektonickej súťaže s potvrdením regulárnosti od ČKA uskutočnenej v roku 2015.
Finalistom sa stalo ďalej Komunitné centrum Židlochovice (JURA ET CONSORTES, 2020). „Kdyby se udělovala cena za urbanismus, byl by tento projekt jednomyslným vítězem,“ uviedli členovia poroty. Dôležitým faktorom úspechu bola podľa porotcov „intenzivní spolupráce mezi klientem a architektem.“
Ďalší Finalista, Lazy House Zlín (2020) vznikol na základe návrhu vlani oceneného architekta Petra Jandu a jeho ateliéru brainwork. Podľa porotcov je „mimořádně kvalitním rodinným domem, a to jak z hlediska myšlenkového, tak i materiálového.“ Zdôraznili „skutečně vysoký standard konstrukčních prvků a detailů budovy.“ Zdanlivo jednoduchá, ale samozrejmá komplexnosť domu podľa nich odráža „architektovu pečlivost, citlivý přístup a empatii.“ Tie vedú k „výjimečným intelektuálním a fyzickým kvalitám.“
V minulosti boli v rámci ČCA ocenení aj autori z ateliéru bod architekti, ktorých návrh Mestskej haly Modřice (2020), realizovaný na základe architektonickej súťaže s potvrdením regulérnosti od ČKA, si vyslúžil titul Finalista v tohtoročnom ročníku. Podľa členov poroty ide o „silný projekt, čistě uspořádaný, tak vyzrálý, že překvapuje mládím svých autorů.“
Finalistom sa stal aj Pavilón na pražskom Výstavisku (2020). Realizácia autorov z kancelárie PAPUNDEKL ARCHITEKTI porotu zaujala svojou jednoduchosťou a účelnosťou. „S minimem stavebních materiálů, a tudíž i nákladů byla parku přidána maximální hodnota,“ vysvetľujú porotcovia. Stavba je podľa nich „magnetem pro uživatele parku díky jantarově zbarveným laminátovým panelům, které se na slunci rozzáří.“
Medzi Finalistami má svoje miesto aj Revitalizácia Kostnického námestia v Prahe (2019) navrhnutá Radmilou Fingerovou a Hanou Špalkovou. Pre porotcov predstavuje citlivú premenu a renováciu verejného priestoru. Zaujal ich „aktivní přístup architektek k definování zadání i samotnému projektování tohoto veřejného prostoru. Včasné upřesnění zadání přispělo ke kvalitě výsledného řešení.“ Porota považovala za veľmi dôležité oceniť tento typ „skromného projektu, který přestože neměl velký rozpočet, projevuje se velmi expresivně, reprezentuje vynikající sociální cítění, představuje skvělý výběr a kombinaci materiálů a minimální, ale precizní design.“
Podrobné predstavenie finalistov:
Fakulta humanitních studií UK – Prestavba Menzy, Koleje 17. Listopadu, Praha / Kuba & Pilař architekti (2020) VIAC TU
Komentár poroty:
Návrh přestavby univerzitní menzy přináší nové využití původní architektonicky cenné budovy. Vychází z původního geniálního konceptu vyřezání obdélníkového otvoru uprostřed stávající budovy, čím vzniklo atrium a nový komunikační systém. Rekonstrukce je moderní, minimalistická a do jisté míry anonymní. Spoléhá na uživatele, kteří stavbě dodají barvy a osobnější a intimnější rozměr. Na porotu udělalo velký dojem jak řešení vnitřní dvorany, tak úroveň detailů i provedení celého projektu. Zdá se, že architektem zvolený komunikační systém, a právě atrium se staly motorem pro setkávání a kreativitu, což je v akademické budově velmi důležité. Nový fasádní systém a světlík přivádějí do vnitřních prostor velmi příjemné přirozené měkké světlo, které podtrhuje půvabnost návrhu a detailů. Kombinace hrubého pohledového betonu, dřevěných prvků a černé stěrky v interiéru vytváří příjemnou souhru mezi starým a novým a tmavým a světlým.
Bylo by velmi zajímavé zažít budovu plnou studentů a učitelů a zjistit, zda životní energie obyvatel výrazně zmírňuje chlad interiéru budovy, který je vytvářen minimalistickým designem a volbou barev. Porota měla pocit, že exteriéru budovy a jejímu propojení s kampusem by mohla být věnována větší pozornost. Možná se s řešením návazností počítalo až v pozdější fázi výstavby, která nebyla v této době realizována.
Jako celek byly návrh a provedení budovy bezesporu jedním z nejlepších příkladů současné architektury a opětovného využití budov v letošním ročníku soutěže.
Komunitné centrum Židlochovice / JURA ET CONSORTES (2020) VIAC TU
Komentár poroty:
Nové komunitní centrum pro Židlochovice vyvolalo mezi členy poroty živou a inspirativní diskusi. Kdyby se udělovala cena za urbanismus, byl by tento projekt jednomyslným vítězem. Porota se domnívala, že důležitým faktorem jeho úspěchu byla intenzivní spolupráce mezi klientem a architektem.
Diskuse poroty se zaměřila na rovnováhu mezi urbanistickým zásahem a architektonickým provedením.
Na základě důkladné historické analýzy architekti provedli relativně zdrženlivý, ale zároveň velmi účinný zásah do městské struktury. Nejedná se o standardní přístavbu, ale o pečlivé začlenění staré radnice do nového městského prostředí a tím vytvoření nového srdce tohoto sídla. Nového srdce města, kde veřejný prostor a budova společně tvoří jedinečný celek. Každá část veřejného prostoru má svůj zvláštní vztah k některé z budov, přičemž veřejný prostor zároveň propojuje a zceluje celý projekt. Díky bohaté paletě drobných architektonických zásahů jako jsou schody, zelené svahy, zídky nebo třeba nový mobiliář, veřejný prostor vyzývá občany k pobytu a využití různými způsoby. Vrcholem projektu je nová „stodola“, budova a veřejný prostor zároveň, která tvoří spojení mezi hlavním náměstím a komunitní zahradou.
Zatímco stodola porotu nadchla, kritičtěji přistupovala k architektonickému provedení interiéru dalších dvou budov. Jejich dispozice nepovažovala porota za zcela srozumitelné a jasné. Diskutovalo se zejména o prostorových kvalitách víceúčelového sálu. I přes tuto drobnou výtku považuje porota projekt za velmi přesvědčivý svým celkovým pojetím a zdařilou metamorfózou této části Židlochovic. Vdechl této části města nový život. Dá se říci, že je poctou slavnému citátu Jana Gehla: „Nejdříve život, poté prostory a teprve pak budovy. Opačný postup nikdy nefunguje!“
Lazy House Zlín / Petr Janda - brainwork (2020) VIAC TU
Komentár poroty:
Oceněný projekt, který se nachází ve svažité obytné čtvrti poskytující úchvatný výhled na město Zlín, je mimořádně kvalitním rodinným domem, a to jak z hlediska myšlenkového, tak i materiálového.
V širším kontextu dům nově definuje průkopnický koncept Zlína jako baťovského města, který vznikl na počátku 20. století a který pokračuje ve vztahu mezi městem a jeho obyvateli, čímž v konečném důsledku přináší neotřelé odpovědi na otázky prostoru a jeho využití prostřednictvím mistrovského využití soudobých prostředků.
Svým vnějším objemem a vnitřní prostorovou strukturou tento volně stojící obytný dům organicky reaguje na stávající topografické vlastnosti místa i na umístění okolních budov, které se jemně odchylují od sklonu území. Uspořádání budovy vychází z jedinečné charakteristiky: úhlový rozdíl mezi vrstevnicemi pozemku a souřadnicemi sousedních budov určuje objem domu „vtažený“ dovnitř, čímž vyznačuje polohu jak vstupu na úrovni ulice, tak kryté terasy otevírající se směrem do zahrady, a zároveň nabízí rafinované řešení vnitřní organizace budovy.
Přesné umístění domu na svažitém terénu poskytuje přímý kontakt jednotlivých podlaží s přilehlými zahradními plochami, což umožňuje nezávislé, nerušené, a dokonce i vícegenerační užívání.
Vnitřní prostory jsou chytře orientovány: otevírají se směrem do okolí – k městu, lesu a obloze, a přitom jsou membránami odstíněny od sousedních domů. Obytné prostory jsou světlé a průhledné, ale zároveň přívětivé.
Kryté otevřené prostory, zahrada a následně vybudovaná jemně zarovnaná a částečně krytá jakoby „jeskynní“ terasa s bazénem a high-tech vinný sklípek jsou dobře členěné. Díky svým adekvátním reakcím na okolí slouží jako vzrušující doplňky kompozice a usnadňují rozdílné využití uzavřených a otevřených obytných prostor a jejich vzájemné propojení.
Vnitřní a vnější prostorové vazby budovy lze snadno měnit podle způsobu využití: rozšířit nebo oddělit, což dále usnadňuje kvalitní vybavení a mobilní příčky, které stírají hranice mezi přírodou a
chráněným interiérem domu.
Volba materiálů je přesná a šablonovitá: minimalistické geometrické horní patro ze skla a oceli se vznáší nad zataženým objemem z cortenové oceli spodního podlaží, které je zapuštěno do svažitého terénu. Tvrdý a odolný exteriér doplňuje přívětivá atmosféra dřevem obloženého interiéru.
Je důležité zdůraznit mimořádně vysoký standard konstrukčních prvků a detailů budovy. Její skryté technické systémy, kvalitní a high-tech instalace zvolených materiálů, přirozené i umělé větrání interiéru, osvětlení a pohledové odstínění soukromých prostor – zkrátka zdánlivě jednoduchá, ale samozřejmá komplexnost domu odráží architektovu pečlivost, citlivý přístup a empatii.
Díky svým výjimečným intelektuálním a fyzickým kvalitám se Lazy House může stát současným odkazem utopického konceptu Zlína, Baťova města, a to jeho pochopením, prožitím a přepisem současnými prostředky.
Mestská hala Modřice / bod architekti (2020) VIAC TU
Komentár poroty:
Tělocvična je silný projekt, čistě uspořádaný, tak vyzrálý, že překvapuje mládím svých autorů.
Obsahuje již existující strukturu, s níž pracuje a váží si její přítomnosti ve výsledném architektonickém ztvárnění.
Stavba se pokusila snížit dopad velikosti tohoto typu sportovních zařízení tím, že část svého stavebního programu zapouští do země. Zároveň otevírá svá vnitřní sportoviště do sousední zahrady. Nabízí tak možnost využívat přilehlé rekreační a piknikové plochy a organizovat různorodé venkovní aktivity.
Hlavní objem sportovního centra je rozčleněn na menší části, které jsou nejen vyznačeny na jeho bočních fasádách, ale jsou také umocněny strukturálním rytmem budovy a příležitostí rozdělit její hřiště na tři nezávislé sportovní plochy, které je možné využívat současně.
Navzdory složitosti stavebního programu má budova velmi jasné a jednoduché schéma: centrální chodba začíná ve vstupní hale a odděluje prostor hřiště od tribun a společného prostoru v jejich dolní části. Uspořádat tuto provozně složitou budovu tak jednoduchým způsobem vyžaduje inteligenci i kompoziční schopnosti.
Stavba je realizována z dostupných a trvanlivých materiálů. Sympatický je její odklon od okázalosti. Hlavními použitými materiály jsou beton, sklo a dřevo. Materiály nenáročné na údržbu, které spolu s velkými střešními světlíky zaručují nízkou spotřebu energie. Nízká energetická náročnost je v tomto případě samozřejmostí – u této skutečně chytré a udržitelné budovy.
Pavilón na pražskom Výstavisku / PAPUNDEKL ARCHITEKTI (2020) VIAC TU
Komentár poroty:
Pražské Výstaviště je eklektickou směsicí architektonických stylů. Ve všední den se zdá, že množství „těžkotonážních“ staveb není v harmonii se sporadicky se vyskytujícím městským životem, který zde občas probleskuje. Jinak tomu ale je u letního pavilonu. Jeho kompozice působí jako letní vánek. Je magnetem pro uživatele parku díky jantarově zbarveným laminátovým panelům, které se na slunci rozzáří. Významu pavilonu napomáhá také dobře zvolená poloha u jedné z bran do Stromovky, kde mohou lidé spočinout v zapůjčených lehátkách nebo jen tak posedět na zeleném trávníku. Porotu zaujala jednoduchost a účelnost pavilonu. S minimem stavebních materiálů, a tudíž i nákladů byla parku přidána maximální hodnota. Neutrální charakter modulární konstrukce a teplo sálající ze světlých harmonikových dveří prostě udávají ten správný tón a vyzařují dobrou náladu.
Lehká konstrukce bude pravděpodobně nejlépe fungovat v létě. Když jsou dveře zcela otevřené, vzniká plynulý přechod mezi interiérem kavárny přes krytou a nekrytou terasu a schody až na trávník. Minimální střešní konstrukce má jednu nevýhodu: nedokáže skrýt instalace, které na ní stojí a které se v důsledku toho dostávají do popředí možná více, než by měly.
Návrh pavilonu byl součástí většího záměru doplnit pražské Výstaviště o řadu objektů, které by byly sestaveny ze stejných modulů. Porota doufá, že kvalita tohoto prvního pavilonu přesvědčí zadavatele k výstavbě dalších plánovaných objektů.
Revitalizácia Kostnického námestia v Prahe / Radmila Fingerová a Hana Špalková (2019) VIAC TU
Komentár poroty:
Kostnické náměstí představuje citlivou přeměnu a renovaci veřejného prostoru – náměstí a parku v Praze. Projekt kladl důraz na respektování okolního urbanismu a historické zástavby, stejně jako prvků tradiční historické architektury. Zároveň ale přináší nové funkční členění, které zásadně změnilo chování prostoru a jeho potenciál. Nyní lze prostor využívat pro nejrůznější aktivity obyvatel čtvrti. Návrh zdůrazňuje subtilnost a dekorativnost tradičních historických schodů, kamenných zdí a zábradlí a zároveň chytře propojuje stávající budovu měnírny pomocí vegetace, barev a dalších jemných a s citem volených doplňků. Na porotu udělal dojem aktivní přístup architektů k definování zadání i samotnému projektování tohoto veřejného prostoru. Včasné upřesnění zadání přispělo ke kvalitě výsledného řešení. Na porotu také zapůsobilo přijetí projektu obyvateli čtvrti. Pozitivní reakce se projevuje i tím, že se na náměstí konají různé akce a odehrávají se činnosti, do nichž se obyvatelé ochotně zapojují. Porota považovala za velmi důležité ocenit tento typ skromného projektu, který přestože neměl velký rozpočet, projevuje se velmi expresivně, reprezentuje vynikající sociální cítění, představuje skvělý výběr a kombinaci materiálů a minimální, ale precizní design.
Čestné uznanie
Dvojici projektov porotcovia udelili čestné uznanie. Momenty dejín / KOLMO.eu (2019) svojím poňatím a prevedením zanechali v porote „silný dojem srozumitelností sdělení o historii a kultuře města a státu.“ Architektonické riešenie priestoru a technické zvládnutie inštalácie sú podľa porotcov brilantné. Ocenili „multidisciplinární charakter projektu, v němž architekti, výtvarní umělci, programátoři a historici využili současné technologie k vytvoření prostoru a obsahu, který má potenciál probudit v návštěvnících intenzivní zájem o historii.“
Komentár poroty:
Tunel spojuje dvě budovy, ale také návštěvníky seznamuje s historií místa. Průchod, pohyb a komunikace přesahují pouhý transit a spojení dvou bodů. Vyvolává emoce. Ty mohou být intenzivní. Instalace je jasná, přímočará a bez zbytečných detailů. Architektonické řešení prostoru a technické zvládnutí instalace jsou brilantní. Význam sdělení a emoce, které v návštěvnících zanechává, jsou nesmírně důležité, stejně jako poznání historie a uvědomění si, že plynutí času na jednom významném místě ve městě odpovídá životním osudům mnoha generací lidí tohoto národa. V dnešním neklidném světě jsou paměť a úcta k minulosti životně důležité. Způsob, jakým zde byly architektonicky interpretovány, činí z tohoto architektonického počinu dílo hodné mimořádného ocenění. Porota ocenila multidisciplinární charakter projektu, v němž architekti, výtvarní umělci, programátoři a historici využili současné technologie k vytvoření prostoru a obsahu, který má potenciál probudit v návštěvnících intenzivní zájem o historii.
Vyhliadka Špička / Mjölk (2020) zapôsobila na porotu jemným a vynaliezavým konštrukčným riešením v kombinácii s prepojením s okolitou krajinou. „Její výrazná a zapamatovatelná forma z ní činí architektonický skvost,“ ohodnotili porotcovia, ktorí ocenili tiež „aktivní, možná až aktivistický přístup autorů k realizaci tohoto díla.“
Komentár poroty:
Stavění rozhleden v krajině má v České republice bohatou tradici. Kromě toho, že tyto stavby poskytují krásné výhledy, hrají také roli v popularizaci kontaktu s přírodou. Je důležité, aby lidé trávili čas v přírodě, poznávali ji a vnímali a prožívali její krásy.
Vyhlídka Špička představuje nenápadný zásah do krajiny. Její výrazná a zapamatovatelná forma z ní činí architektonický skvost. Tvar, použité materiály a pozornost věnovaná detailům zajišťují její pomíjivost a schopnost odrážet své okolí. Individuální i kolektivní zážitky s ní spojené zůstanou návštěvníkům navždy hluboko vryté do paměti. Kromě dalších zmíněných kvalit porota velmi ocenila aktivní, možná až aktivistický přístup autorů k realizaci tohoto díla.
Šesť cien partnerov
V rámci súťažnej prehliadky ČKA boli tradične odovzdané tiež Ceny partnerov.
Cena Ministerstva pre miestny rozvoj ČR za presadzovanie kvalitnej výstavby prostredníctvom architektonických súťaží získala Konverzia tubusu veternej elektrárne v Novom Hrádku / ABM architekti (2020). Hodnotitelia vyzdvihli, že projekt predstavuje „zajímavý příklad nové náplně nepoužívané stavby. Architektonická soutěž byla užita v neobvyklém, ale velmi vhodném případě, kdy jedním z důležitých požadavků byly vedle nalezení celkové koncepce řešení i náklady na stavbu. Oceněná rozhledna je tak ukázkovým příkladem, že užití architektonické soutěže může mít pozitivní vliv na ekonomickou stránku záměru.“
Cena Ministerstva priemyslu a obchodu ČR za konverziu industriálnych objektov patrí brnianskemu projektu DADA Distrikt / Koga studio (2020). Ministerstvo zhodnotilo, že „udržitelnost projektu spočívá zejména v intenzivní zelené střeše, která zpomaluje průtok dešťové vody a pomáhá tak v lokalitě snižovat zátěž a také umožňuje využívání dešťové vody pro samotný objekt. Urbanistický přínos projektu lze především spatřovat ve zpřístupnění a otevření budovy uživatelům – navržením rohového vstupu do bytového domu.“
Agentúra ochrany prírody a krajiny ČR udelila cenu za citlivé a šetrné riešenia stavby vo vidieckom prostredí Domu pre rodičov v Jeseníkoch / TŘI.ČTRNÁCT architekti (2019). Agentúra ocenila „čisté hmotové řešení začleňující stavbu přirozeně do typické urbanistické struktury sídla v podhůří Jeseníků a také respekt ke stavitelské práci dřívějších obyvatel vyjádřený zachováním části původních konstrukcí staré stodoly.“
Cenu spoločnosti Central Group za inovatívny prístup k riešeniu nového bývania dostal projekt Rezidenčný komplex Panna & Baba v Prahe / m4 architekti (2020). Ocenená bola „vyvážená kompozice budov nízkoenergetického rezidenčního projektu umocněná použitím ušlechtilých materiálů.“ Návrh je podľa komisie „velmi kvalitní počínaje promyšleným urbanistickým řešením a dobrými dispozicemi bytů konče.“
Cenou spoločnosti VELUX za prácu s denným svetlom bol vyznamenaný Open house Fryšták / Studio New Work (2020). Spoločnosť VELUX pozitívne hodnotí, že „na veľmi malom priestore a s málo výrazovými prostriedkami realizácie predstavuje to, čo ako spoločnosť pokladáme za dôležité. Novodobá forma mestského altánku umožnuje stretávanie ľudí v kvalitnom a estetickom verejnom priestore. Veríme v genius loci a oceňujeme udržanie historickej linky miesta.“
Cenu spoločnosti Vekra za premyslenú a odolnú stavebnú konštrukciu získala Nová Trojská lávka v Prahe / VALBEK + BOMART (2020). Hodnotiteľa zaujala „nadčasová konstrukce, promyšlenost, důraz na kvalitu, udržitelnost, bezpečnost, odolnost a maximální životnost, tedy bezproblémový dlouhodobý provoz.“ Ocenili, že „i přes rychlost, se kterou bylo třeba řešit situaci po náhlém kolapsu původní lávky, vznikla stavba, která bezesporu vyhovuje filozofii moderního stavebnictví a která plně odpovídá tomu, o co se snaží také značka Vekra v oboru bytových staveb.“
Výnimočný počin v oblasti architektúry
Akadémia ČCA ocenila tiež výnimočné aktivity na poli architektúry. Ocenenie za Výnimočný počin si odniesla pani architektka Alica Šimečková za starostlivosť o kolegyňu Růženu Žertovú.
Česká cena za architektúru 2021 v číslach:
Záverečné slovo poroty:
Do soutěže Česká cena za architekturu 2021, kterou pořádá Česká komora architektů, se přihlásilo úctyhodných 170 staveb. Pohybovaly se od návrhů sportovních center, univerzitních budov až po krajinářskou architekturu, instalace výstav a rozhledny. Předložená díla představovala jedinečnou kolekci vynikající architektury vycházející z výrazné stavební tradice a kultury České republiky.
Porotu tvořilo sedm mezinárodně uznávaných odborníků z praxe a akademické obce z Evropy, Blízkého východu a Severní Ameriky, kteří mají odborné znalosti v oblasti architektury, krajinářské architektury a urbanismu. Již před prvním zasedáním porota obdržela pozoruhodně podrobné informace o jednotlivých stavbách, na jejichž základě každý porotce sestavil navrhovaný předběžný seznam finalistů. První online zasedání poroty se zaměřilo na výběr užšího seznamu 30 děl.
Další zasedání poroty se již konala v České republice. Během pobytu porota navštívila většinu projektů zařazených do tohoto užšího výběru. Někteří členové poroty využili možnosti vidět některé zásadní příklady staveb české moderní architektury a vynikající výstavu o moderní architektuře v ČR nazvanou Česká architektura od secese k dnešku, která se konala v Jízdárně Pražského hradu.
Na porotu udělala velký dojem kvalita předložených prací, což velmi ztížilo proces výběru. Během posuzování se porota rozhodla zaměřit na konkrétní kritéria, která zahrnovala mimo jiné inovační aspekty stavby, její přínos pro společnost a obor, složitost architektonického úkolu a kvalitu provedení. Po prvním kole výběru bylo vybráno do finále sedm prací. Jednalo se o tyto projekty: rekonstrukce radnice a kulturního centra, sportovní zařízení, budova fakulty, soukromá vila, rekonstrukce hradu, pavilon na výstavišti a revitalizace náměstí. Ačkoli se tyto projekty lišily svým rozsahem a funkcí, u každého z nich bylo konstatováno, že obsahují jedinečnou kombinaci kvalit, které souvisejí s výše uvedenými kritérii. V závěrečném kole se měl vybrat laureát České ceny za architekturu 2021. Snažili jsme se najít stavbu, jejíž kvality splňují dohodnutá kritéria, ale svou komplexností a výrazem by předčila všechny ostatní. Přestože výběr nebyl snadný, bylo poměrně rychle jasné, že hrad Helfštýn vyniká nad všemi ostatními finalisty jedinečnou kombinací inovativního pojetí, citlivého přístupu k návrhu a přínosu pro obor architektonické tvorby a kulturu České republiky.
Porota se také rozhodla udělit zvláštní uznání dvěma velmi odlišným stavbám, spíše drobnějším stavbám, které ale prokázaly mimořádný a jedinečný přínos v určitém kritériu. Výstava Okamžiky historie svým pojetím a provedením zanechala v porotě silný dojem srozumitelností sdělení o historii a kultuře města a státu a spojením, které vytváří mezi prostorem výstavy a jejím sdělením. Druhým projektem, který získal zvláštní uznání, byla vyhlídka Špička. Její jemné a složité konstrukční řešení v kombinaci s propojením na okolní krajinu na porotu velmi zapůsobilo.
Je důležité zmínit, že celá soutěž i proces hodnocení poroty probíhaly ve stínu Covidu-19. Porota měla pocit, že pandemie nás nabádá nejen k přehodnocení našich životních priorit, ale také toho, jak spotřebováváme a navrhujeme naše životní prostředí. V diskusích poroty se projevilo několik přímých vlivů Covidu, například to, jakou důležitost přikládáme potenciální rozmanitosti využití stavby veřejností a vlivu, který by měla na kvalitu života občanů.
Rádi bychom vyjádřili velké poděkování České komoře architektů za organizaci a realizaci soutěže. Věříme, že výsledky soutěžní přehlídky odráží současnou českou architekturu a její ústřední roli v rámci kultivace společnosti. Domníváme se, že soutěž a špičkové realizace, které podporuje, mají důležitý vliv na architektonickou kulturu České republiky. Jsme přesvědčeni, že šestileté úsilí spojené s organizací této soutěžní přehlídky a propagací kvalitní architektury je přínosné nejen pro obor samotný, ale i pro celou společnost. O to významnější je v současné náročné době, která je zasažena pandemií Covid 19.