Victoria Pragensis - botanický labyrint, Praha

Námestie Václava Havla (predtým Piazetta Národního divadla) sa stalo v minulom roku dejiskom zaujímavej inštalácie. Priestor ohraničený historickou budovou divadla a ikonickou stavbou novej scény z osemdesiatych rokov (architekti Karel Prager a Stanislav Libenský) ožil prostredníctvom "botanického labyrintu", ktorý tvorilo takmer tritisíc rastlín.

Zámerom inštalácie bolo upozorniť na cenné, avšak krehké historické dedičstvo liečivých rastlín a úlohu zelene v kontexte mesta. Svojim názvom inštalácia odkazuje na objav najväčšieho lekna na svete, Victoria amazonica, ktoré v roku 1801 objavil český botanik Tadeáš Haenke, jeden z prvých, ktorý vedecky popísal exotickú flóru latinskej Ameriky. Akcia sa konala v spolupráci s Národným divadlom v rámci projektu Piazzetta 24/7.

Viac o inštalácii prezradil autor konceptu, mladý architekt Juráš Lasovský:

Nároky na město se mění. Obyvatele měst chtějí žít město. Chtějí mít mnohovrstevnatá města, která poskytují různorodé prostory. Vnímají město jako vlastní prostor. Prostor, který je součástí jejich domů, bytů. Prostor, kde tráví více času. Prostor, o který jeví stoupající zájem.

Roste význam zeleně, městských parků nebo komunitních zahrad vytvářejících městská mikroklimata. Zeleň je vnímaná jako ukazatel kvality města a má často velký vliv na výběr lokality ve městě. Roste povědomí o významu rostlin pro člověka a pro město.

Instalace Victoria Pragensis je dočasnou krajinou v městském prostoru. Je to krajina z téměř tisíce rostlin dohromady vytvářejících měkké zelené kontury, které kontrastují s okolními budovami Národního divadla. Instalace tak zásadně mění prostor náměstí. Vytváří "les rostlin" obklopujícího každého návštěvníka. Tato zelená hmota je jakým si labyrintem, který vzniká z mřížky náměstí a vede návštěvníka do jeho centra, kde ho rostliny zcela pohltí.

V instalaci převažuje jeden typ okrasných trav, který vytváří scénografii pro léčivé rostliny, jež se využívají v medicíně pro své specifické účinky. Ty bychom měli v rámci instalace objevit a seznámit se s nimi.

Všechny rostliny jsou rozmístěny v celé instalaci náhodně a v různých výškách podle výšky konstrukce, kterou chápeme jako analogii kmenů lesa nesoucí větvě s listy. Celá levitující topografie klesá směrem do středu instalace, kde jsou rostliny položeny nejníže, aby vytvářely pomyslnou louku.

Autoři vybízejí instalací k využívaní veřejných prostorů, které sami vnímají jako součást našich obývacích pokojů, pracoven a míst k odpočinku.

Hlavní myšlenkou projektu Hænke je přispívat k dosahování obecného blaha zvýšením povědomí o roli léčivých rostlin ve společnosti. Širší veřejnosti představuje vědecké obory etnobotaniku, fytoterapii a farmakognozii, a to zejména pořádáním přednášek a workshopů s tematikou přírodních věd, představením těchto disciplín v kontextu městského života a kreativních průmyslů (umění a kultury vůbec), a realizací projektů propojujících vědeckou a uměleckou komunitu.

Se stále zvyšujícím se zájmem o udržitelný rozvoj se mnoho lidí vrací k tradicím přírodní medicíny jako k šetrné a přírodní alternativě k syntetickým lékům. Ne vždy jsou ale dostupné informace vědecky ověřené a přírodní léčiva jsou často nesprávně aplikována. V našem žižkovském prostoru Hænke Botanical Lab se snažíme přibližit lidem roli léčivých rostlin spojením s českým designem a uměním: naše "laboratoř" slouží současně jako showroom mladých českých designerů, jejichž etické krédo nám je blízké.

Julien Antih je francouzský farmaceut a etnobotanik, specializující se na aplikaci léčivých rostlin ve farmacii. Je autorem několika odborných výzkumů ve spolupráci s University College London nebo Universidad de Barcelona. Spolu s ním tvoří HAENKE tým expertů z oblasti vědy, architektury a dalších kreativních odvětví.

Název projektu je inspirován dílem slavného českého botanika, výzkumníka a objevitele Tadeáše Haenkeho, který se na přelomu 18. a 19. století zúčastnil několika významných zaoceánských expedicí, během nichž popsal velké množství nových léčivých rostlin pocházejících především z Latinské Ameriky. Jeho rozsáhlé sbírky se nacházejí mimo jiné i v pražském Přírodovědeckém muzeu.

Podklady: LLJA