Climate of innovation
Ivanská cesta 30/A
Bratislava
Okná pre pasívne domy
Galvaniho 15 B
Bratislava
Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce
BIM knižnice a objekty
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Dokonalá izolácia
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Prielohy 1012/1C
Žilina
Štúrova 136B
Nitra
Aj architekt zo Strednej Európy môže dosiahnuť pekný úspech v silno obsadenej medzinárodnej súťaži.
Do súťaže bolo prijatých 203 (!) návrhov, čo predstavuje štvrtú najväčšiu účasť v histórii súťaženia v Nórsku. (Pre predstavu, ako sú obvykle podobné súťaže dotované, v tomto prípade bol pre odmeny súťažných kolektívov vyčlenených 1 000 000.- Nórskych korún (NOK) = cca 104 000.-€).
Ako vznikal víťazný projekt pre Archinfo (AI) priblížil člen víťazného tímu Juráš Lasovský (JL).
(AI) Prečo ste sa rozhodli súťaže zúčastniť?
(JL) Je to krásný úkol. Malé měřítko projektu, jednoduchý program, zajímavé místo s řekou, obklopené hustě zalesněnou norskou krajinou. Pamatuju si z liberecké školy, že podobná zadaní byla nejpopulárnější mezi studenty.
(AI) Ako vznikol súťažný kolektív?
(JL) Náš tým se dal dohromady v roce 2016, kdy jsme se poprvé společně pustili do soutěže na kulturní dům ve Švédsku, kde jsme skončili druzí. Byl to veliký úspěch, který nás motivoval pokračovat v práci na dalších soutěžích.
(AI) Ako fungovala medzinárodná spolupráca?
(JL) Bezvadně. Myslím si, že máme zajímavý pracovní proces. Spoustu času trávíme analýzou zadaní, diskusí a tvorbou ideje - konceptu. Tým je složený ze tří architektů: Juráš Lasovský (CZ), Filip Lipinski (SWE), Hanna Johansson (SWE).
(AI) Súťažíte často? Ak áno, aké máte skúsenosti a motiváciu?
(JL) Formát otevřených soutěží je pro nás vlastně jediný způsob, jak získat projekt, takže motivace je velká. Všichni tři pracujeme pro různá architektonická studia v Kodani a na naší společnou práci zbývá čas pouze po večerech a o víkendech. Naštěstí máme dobrou bilanci. Před muzeum jsme se zúčastnili tří soutěží a ve všech jsme uspěli. Chyběla nám "pouze" první cena, kterou jsme získali s projektem Muzea Lesních Finů.
(AI) Čím bol váš návrh špecifický? Čo zaujalo porotu?
(JL) Do soutěže se přihlásilo 203 návrhů, kde porota udělila první a dvě třetí ceny. Ocenila zejména koncept projektu - v lese - být obklopen lesem. Dialog mezi okolní krajinou a budovou muzea. Jednoduchou formou a jasnou dispozicí obklopenou labyrintem kmenů.
(AI) Ako vidíte ďalší postup? Bude sa projekt realizovať?
(JL) Na projektu se začne pracovat letos na podzim. Moc se na to těšíme. Zvláště na spolupráci s místní komunitou, se kterou doufáme vytvořit muzeum reprezentují identitu Lesních Finů.
Predstavujeme víťazný návrh s autorským textom:
"Finnskogens Hus" (Dům Lesních Finů) je muzeum úzce spjaté s okolní zalesněnou krajinou, se kterou splývá a tím rozmělňuje hranice mezi vnitřním a vnějším. Je obklopené lesem sloupů vyvolávajících zvědavost a vybízejících k interakci návštěvníků s budovou a okolím. Nové muzeum vytváří prostor k vystavování, prezentaci a k výuce bohaté historie Lesních Finů.
Muzeum je charakterizováno velkou střechou podepřenou labyrintem sloupů vytvářejících symbiosu mezi okolní přírodou a budovou, mezi interiérem a exteriérem. "Kmeny" dávají budově jedinečný charakter a to zvláště během večerních hodin, kdy světlo vyzařující ven skrze rastr kmenů osvětluje bezprostřední okolí. Vstup vypadá jako mýtina, která návštěvníka vede do prostoru recepce, knihovny a výstavní části. Uvnitř muzea jsou kmeny stále přítomny a provází návštěvníka celým objektem. Světlo pronikající skrze strop je analogií techniky Lesních Finů, kteří využívali kouř k vytápění budov a kouř poté odváděli z budovy skrze poklop ve stropě.
Finnskogens Hus je moderní budova vycházející z kultury Lesních Finů a vytvářející dialog mezi lesem a řekou Rotna. Dřevo je prezentováno jednak jako konstrukční element a také jako prvek vyprávějící příběh žďáření, neboli vypalovaní lesa za účelem získání zemědělské půdy, typické metody pro kulturu Lesních Finů.
O kultuře Lesních Finů
Lesní Finové migrovali z východní části Finska do zalesněných regionů centrálního Švédska a východního Norska na koci 16. století a na začátku 17. století. Vyznačovali se zemědělskou technikou žďáření, kde do popela z vypáleného lesa je seto zrno. Součástí této lesní kultury byla i takzvaná kouřová sauna. Více o Lesních Finech zde.
Podklady: LIPINSKI LASOVSKY JOHANSSON