Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce
Okná pre pasívne domy
Galvaniho 15 B
Bratislava
BIM knižnice a objekty
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Dokonalá izolácia
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Prielohy 1012/1C
Žilina
Štúrova 136B
Nitra
Vlárska 22
Trnava
Možno nasledujúce otázky by mohli vyvolať živšiu výmenu názorov.
- Potrebujeme pravidlá pre tvorbu našich sídiel a verejných priestorov?
- Máme ich a rešpektujeme ich?
- Dajú sa mestá rozumne riadiť a spravovať?
- Prečo pred každým rozhodnutím nie sú k dispozícii seriózne podklady a stanovené jasné pravidlá?
- Dá sa stavať podľa územného plánu sídla, bez podrobnejšej regulácie na úrovni zóny, ulice, alebo ešte menšej mierky?
- Prečo sa málo rozmýšľa o súvislostiach a širších vzťahoch - a veľa realizuje živelne, iba s čiastkovými a utilitárnymi zámermi?
- Kde sú rozumné hranice regulácie a kde je priestor na voľnú tvorbu?
- Môže podmienky výstavby stanovovať úradník a na základe čoho?
- Majú pravidlá tvoriť odborníci v spolupráci s verejnosťou, alebo politici s úradníkmi?
- Dá sa to robiť ad hoc, aktivisticky a bez peňazí, alebo iba systematicky, dlhodobo a profesionálne aj s finančným a technickým zázemím?
- Ak to niečo stojí, odkiaľ získať peniaze a čo je primeraný objem financií na koncepciu a prípravu rozvoja miest?
- Kto je vlastne zodpovedný za kontinuálnu, systematickú starostlivosť a tvorbu transparentných pravidiel pre rozvoj mesta, podľa ktorých sa budú riadiť stavebníci?
- Ako to teraz funguje v praxi?
- Čo treba urobiť, aby sme sa pohli dopredu?
Otázok je mnoho. Dobré odpovede sú však vzácne. Dá sa vôbec územie regulovať efektívne, kvalitne, transparentne a v súlade so zákonom?
Ako to vidíte vy? Radi privítame a uverejníme váš pohľad.
Na ilustráciu prikladám náčrtok obrazu o tom, aká je situácia u bratov Čechov. Sú tam viditeľné aj veľmi rozumné snahy o urobenie poriadku. Aj “protisnahy”. Rozvinul sa i boj na politickej úrovni. Vznikli takisto rôzne interpretácie právnikov. Hľadajú sa cesty a podpora i v Bruseli. Je to poučné a možno niečo podobné čaká aj nás.
Posledný monitoring tlače ČKA priniesol o. i. výber z článku (prazsky.denik.cz) “Praha bude smět regulovat reklamu, stavby i parkování”. (Zo snahy o reguláciu sa zároveň stalo aj politikum). Citujeme:
"Přísnější regulaci pouliční reklamy i výšky nových budov, výsadbu většího množství zeleně na veřejných prostranstvích, či komplexní celoměstský systém parkování. To vše hlavnímu městu dovolí zavést nové Pražské stavební předpisy (PSP). Ty má prý nejpozději do konce února schválit, respektive notifikovat Evropská komise (EK)". Sdělila to primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Pokud EK rozhodne tak, jak primátorka předvídá, pak dokument vejde ještě letos v platnost a magistrát hlavního města jej uvede do praxe. Jak se vše konkrétně projeví?
Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR) například začnou v zastavitelném území metropole mizet velkoformátové billboardy o ploše nad šest metrů čtverečních.
„Většina evropských měst umísťování velkoplošných reklam přísně omezuje. Po podobném kroku v Praze dlouhodobě volá odborná i laická veřejnost a pro přísnější omezení se vyslovily i jednotlivé městské části a příslušné odbory magistrátu," vysvětluje IPR.
Připomeňme, že právě zamýšlená regulace reklamy učinila z PSP výbušné politické téma.
Zuřivá antikampaň i rozpad koalice
Nyní již přepracovaná striktnější verze z dílny exprimátora Tomáše Hudečka (nestr., dříve TOP 09) se na konci minulého volebního období stala trnem v oku billboardové lobby. Ta mimo jiné rozpoutala zuřivou antikampaň nejen proti Hudečkovi samotnému, ale i proti PSP. Firmy živící se pronajímáním reklamních ploch dosud upozorňují, že Praha jim výše zmíněným způsobem hodlá bránit v podnikání a některé zvažují žaloby.
Varoval před tím Svaz provozovatelů venkovní reklamy (SPVR). Za takřka likvidační označil ještě Hudečkovu verzi například šéf firmy BigBoard Richard Fuxa a hovořil o možné arbitráži, v níž by se „hrálo" o odškodné ve výši miliardy korun. Tento problém nebyl zdaleka jediným, který poznamenal proces vzniku a schvalování PSP.
Také Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) loni v lednu dokonce pozastavilo účinnost dokumentu na dlouhých patnáct měsíců kvůli údajným věcným nedostatkům. Jedním z nich byla právě chybějící notifikace EK. MMR pak dokonce hrozilo, že v novém znění stavebního zákona vypustí sto let trvající privilegium Prahy řídit se vlastními stavebními předpisy.
Vše vygradovalo v kompetenční spor mezi primátorkou a jejím tehdejším náměstkem Matějem Stropnickým (SZ, Trojkoalice), který po odebrání PSP z kompetence Stropnického přerostl ve spor koaliční a byl jednou z příčin faktického rozpadu magistrátní koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice.
Přesto se nakonec v říjnu loňského roku podařilo rozhádané koalici novelu PSP schválit, odeslat k připomínkovacímu řízení MMR a posléze i ke schválení EK.
Podle představ hlavního města?
Krnáčová ve středu na Žofínském fóru zmínila, že zdlouhavý a politicky bolestivý proces se již zřejmě chýlí ke konci. Co dále tak zavedení nových PSP Praze přinese?
Mimo jiné třeba výškovou regulaci budov i mimo historické centrum města. „Nový předpis zavádí systém výškových hladin pro snazší posuzování výšek a jejich rozlišení. Dokud územní nebo regulační plán nestanoví tyto hladiny, bude výška nových domů regulována podle výšky okolních domů. Zde předpis nově stanovuje jasná pravidla, jak se výška měří a co ji smí překročit a o kolik," uvádí IPR.
Pražské stavební předpisy se dále podle IPR po sedmdesáti letech vrací k tradičním nástrojům, které znovu umožní výstavbu čtvrtí, jako jsou Vinohrady nebo Dejvice.
„Ty totiž podle dosavadního předpisu nebylo možné realizovat. Praha se vrací k ověřeným pojmům jako je uliční nebo stavební čára, které budou muset stavebníci respektovat. Například regulativ stavební čáry nově chrání nezastavěné vnitrobloky a obecně řeší vztah zástavby k veřejným prostranstvím. Uliční čára zase pomáhá definovat, co je veřejné a co je již v zodpovědnosti soukromých stavebníků. Dále určuje pravidla pro umisťování dopravní a technické infrastruktury tak, aby umožňovala tvorbu kvalitního města, včetně stromořadí v ulicích," popisuje dále institut.
Novinkou po zavedení PSP do praxe se má stát důraz na kvalitu veřejných prostranství. Dokument zavádí například standardy dopravních řešení, uspořádání uličního profilu, nebo stromořadí. Také předepisuje na hlavních ulicích vytvořit podmínky pro živý parter, jako jsou třeba kavárny nebo obchody. Každá nová ulice má mít chodník.
„Nařízení zohledňuje také pěší a cyklistickou dopravu a požadavky na obytnou kvalitu veřejných prostranství. Požaduje, aby každá nová ulice měla chodník, nebo byla řešena formou obytné ulice. Pro pěší musí být vždy zajištěn průchod široký alespoň 1,5 metru. Díky nařízení budou sdružovány sloupy semaforů, trolejí a uličních lamp, aby nebránily volnému průchodu," vyjmenovává IPR.
Kvalitu veřejných prostranství má zajistit také bezbariérovost a průchodnost města. PSP prý zajistí více bezbariérových přechodů na ulicích na úkor nebezpečných a těžko přístupných podchodů a nadchodů. U novostaveb pak PSP nařizují respektování kontinuity pěšího pohybu na chodníku.
Podél Vltavy a Berounky, ale i menších vodních toků se pak podle PSP musí nově zřizovat nábřeží a parkově upravené plochy tak, aby byl zajištěn volný průchod pro účely rekreace.
Dokument také vyžaduje vznik stromořadí na městských třídách a významných ulicích širších než dvanáct metrů. Na základě připomínek městských částí se zabývá i komplexní regulací parkování. Stanoví například minimální počet parkovacích míst u novostaveb, kancelářských budov a obchodů, nebo vykazuje auta z uličního prostoru.
Zároveň navyšuje požadavky na počet parkovacích míst na okraji metropole až o čtyřicet procent, zatímco v centru, kde je dobře dostupná síť městské hromadné dopravy, požadavky až o dvacet procent snižuje.
O Pražských stavebních předpisechStavební předpisy jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu a řídí se jimi výstavba ve městě. Praha má vlastní stavební předpisy jako jediné město v zemi už sto let.
Problémy s novelou PSP začaly na konci roku 2014 za tehdejšího primátora Tomáše Hudečka, kdy se proti ní tvrdě postavila billboardová lobby. Pokračovaly i celý minulý rok a vyústily až v kompetenční spor na magistrátu a následně přispěly k prohloubení politické krize mezi ANO a ČSSD na jedné straně a Trojkoalicí na straně druhé. V lednu 2015 pozastavilo Ministerstvo pro místní rozvoj jejich účinnost na patnáct měsíců a hrozilo úplným zrušením PSP v novele stavebního zákona. Vloni v říjnu se nakonec magistrátní koalici podařilo upravenou novelu PSP schválit a odeslat ministerstvu k připomínkovacímu řízení a následně i k Evropské komisi k notifikaci. Ta má být hotová do konce února.
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) metropole vlastní předpisy nepotřebuje. Stačí jí prý kvalitní celostátní norma s modifikací pro památkově chráněné objekty. Developeři i Česká komora architektů oponuje, že neexistence vlastních předpisů výstavbu zkomplikuje.
Takže ani situácia u susedov nie je jednoduchá.
Zdá sa mi však, že úsilie o nápravu funguje koordinovanejšie ako u nás. Dúfajme, že aj naše samosprávy si postupne uvedomia potrebu najprv rozmýšľať a až potom konať. Mali by sme všetci spolu na všetkých úrovniach argumentovať a vysvetľovať. Snažiť sa vytvoriť podmienky na koncepčnú, trvalú a transparentnú správu územia. Aby dopredu boli vytvorené pravidlá hry pre všetky subjekty pôsobiace v území. Aby pravidlá, pre správanie sa v území a regulatívy a limity boli stanovené pre všetky potrebné lokality. Aby boli objednávané a financované. Aby to bolo prehľadné a zrozumiteľné. Chce to však vôľu, rozumných ľudí a samozrejme nebude to zadarmo. Vynaložené prostriedky na koordináciu parciálnych záujmov v území sa však mnohonásobne vrátia.
Zaujímavým dokumentom je Manuál tvorby verejných prostranství hlavního měta Prahy.
Pripájame ho ako ilustráciu koncepčného nástroja, ktorý samozrejme nevyrieši všetko, ale je výbornou ukážkou ako sa dajú definovať názorné a zrozumiteľné zásady tvorby verejných priestorov, ktorým majú šancu porozumieť všetci obyvatelia mesta vrátane laikov. Ak by územnoplánovacia dokumentácia a pravidlá boli podobným spôsobom urobené nielen všeobecne, ale aj individualizovane na konkrétne špecifiká jednotlivých miest a obcí, i na konkrétne zóny a lokality (a zároveň by sa dodržiavali) tak by sa výsledok určite rýchlo dostavil. Smutné je, že dnes sa o investíciách rozhoduje bez toho, aby sme mali k dispozícii spracovanú kvalitnú dokumentáciu a pravidlá ako koordinovať jednotlivé parciálne investičné počiny.
Manuál tvorby verejných prostranství hlavního měta Prahy vo forme Issue si môžete pozrieť tu, alebo vo forme PDF priamo na IPR Praha na tejto adrese (82 MB). Prípadne sa to dá urobiť odklikom z nasledujúcich príloh:
Zaujala vás táto téma? Tešíme sa na vaše príspevky.
Štefan Moravčík.