Superstudio 2019 - výsledky súťaže

V sobotu 9. marca 2019 sa uskutočnilo finále 9. ročníka architektonicko-urbanistickej súťaže pre študentov vysokých škôl SUPERSTUDIO. Ide o netradičnú "ateliérovú" formu súťaženia. Dvoj a trojčlenné tímy pracujú súčasne na jednotnom zadaní a majú 24 hodín na jeho spracovanie. Následne návrh prezentujú pred porotou, priestor je obmedzený na 200 sekúnd a 10 slajdov.

Po minuloročnom bratislavskom finále sa súťaž presunula do pražského CAMPu. V deviatom ročníku súťaže zvíťazili študenti pražskej UMPRUM. Zo 101 prihlásených tímov sa do finálového večera prebojovalo 19. Študenti tak mali týždeň na dopracovanie svojich projektov pred finálnou prezentáciou. Architektonická ideová súťaž Superstudio prebieha na všetkých univerzitách výučbou architektúry v Česku a na Slovensku - Prahe, Bratislave, Liberci, Ostrave, Brne a Košiciach. Formát súťaže podporuje kritické myslenie o rôznych aspektoch architektúry spojené s obhajobou vlastných názorov.

Finále začali svoju prednáškou architekti z portugalského ateliéru Fala, ktorí tiež pripravili tohtoročné zadanie. Dvoj až trojčlenné tímy počas časového limitu 24 hodín riešili neobvyklé zadanie. Študenti mali navrhnúť ideálny dom pre Sivka - psa významného slovinského architekta Jože Plečnika. Zadanie vyzývalo študentov predovšetkým k starostlivému premysleniu konceptu, aj vo vzťahu k architektonickým referenciám. 

 Okrem zakladateľov ateliéru Fala v porote zasadla architektka a známa propagátorka architektúry Marcela Steinbachová a architekt z ateliéru FAM Pavel Nasadil.

Prvú cenu udelila porota študentom Adamovi Šustkovi a Vojtěchovi Teclovi z Vysokej školy umeleckopriemyselnej v Prahe, ktorí svojím projektom odpovedali na veľkú časť možných interpretácií zadania. Ich návrh „na pomezí domu a vzpomínky, boudy a sloupu“ predstavuje antický stĺp prepojený s domom Jože Plečnika v Ľubľane, ktorý okrem samotného pelechu pre Sivka slúžii ako svojbytný premyslený pomník, ktorý zároveň svojou architektúrou materializuje vzťah pán-pes.

Víťazný tím získal sklenenú trofej Superstudio, ktorú navrhla a vyrobila spoločnosť LASVIT. všetky ocenené a postupujúce tímy si rozdelili prize money vo výške 50 000 Kč a ďalšie ceny.

Predstavujeme ocenené práce: 

1. miesto: Adam Šustek a Vojtěch Tecl (Vysoká škola umeleckopriemyselná v Prahe)

Sivko´s Column

Návrh je na pomezí domu a vzpomínky, boudy a sloupu. Propojen s Plečnikovým domem, zahradou a celkovou situací. Pán a pes mají dům vedle sebe.

Sloup, Bouda, Řím, Rothmayer, Lublaň.

2. miesto: Miroslav Chmel, Kristína Mocová, Barbora Tauerová (Fakulta umenia a architektúry Technickej univerzity v Liberci a Vysoká škola umeleckopriemyselná v Prahe)

Obelisk

V květnu 1921 se prezident republiky rozhodl na Pražském Hradě zasadit pamětní desku Čechům a Slovákům padlým během první světové války, nicméně architekt Josip Plečnik Masarykovi představil jiný způsob uctění památky a to monolitový žulový sloup - Sloup svobody.
K vytěžení žulového monolitu došlo až roku 1925, po vylomení měřil 19m, ale při nadzvedávání se jeho horní 3,33m dlouhá část odlomila.
Josip Plečnik nesnášel plýtvání a zbylé kusy ze svých staveb skladoval na své zahradě, takže předpokládáme, že i daný kus žulového odlomku zde uskladnil a to je stěžejní část našeho návrhu.

Na jeho zahradě vztyčujeme daný úlomek, do kterého jsme navrhli díru odpovídající přesně Sivkovým potřebám.
Bouda je konzervativní, vytříbená, monumentální, nikoli však marnivá.

3. miesto: Ema Krakovská, Richard Múdry, Táňa Šebová (Fakulta stavebná ČVUT v Prahe a Fakulta architektúry ČVUT v Prahe)

havu!

Sivko prežil priam až asketický život po boku Jože Plečnika. Spoznal ho nielen ako architekta, ale aj ako človeka. Vlastnosti ako vernosť, skromnosť a pracovitosť, ktoré sa od Plečnika naučil, z neho robili dokonalého spoločníka architekta.

Fascinovala ho možnosť posunúť tieto skúsenosti ďalej tak, ako to robil na školách Plečnik. Založil havu (haf – akademické výchovné učilište). Havu pripravuje psov na život po boku architektov. Výuka prebieha v areáli školy a zahŕňa estetiku, trpezlivosť, šport, poslušnosť a socializáciu. Labyrint s inštaláciou modelov svetovej architektúry hravou formou cibrí vkus študentov. Chrám meditácie učí zvládať dlhé hodiny strávené v ateliéri. Mólo socializácie je umiestnené na hranici pozemku a pripravuje na každodenné stretnutia s klientmi architekta. Tajomný les objasňuje základy používania zariaďovacích predmetov. Pozemok je ukončený voľným výbehom, keďže fyzické zdravie nemožno zanedbávať.

Samotný dom Sivka je presným odrazom hodnôt, ktorými sa riadi – jednoduchá typológia, funkčné minimum, priamy kontakt s exteriérom a dôraz na kvalitné materiály v modro-žltej kombinácií. Pri hľadaní správnej mierky návrhu sme vyvinuli “Dogulora“ súbor harmonických proporcií aplikovateľných pre domov Sivka. Architektúra bola ovplyvnená modernistickým hnutím. Jeho princípy sú v symbióze s predstavami psa o ideálnom priestore: piloty neprekážajú voľnému pohybu po záhrade; otvorený plán nestavia pred psa žiadne bariéry; pásové okná umožňujú strážiť okolie. Plečnik a Sivko nie sú izolovaní. Interakcie s Jožem zabezpečujú vyklápateľné časti domu. V prípade potreby vie Sivko navštíviť Plečnika pomocou podzemného tunelu. Návrh vytvára Sivkovi priestor na sebarealizáciu a zároveň nezabúda na dôležitosť priateľstva s Plečnikom.

Čestné uznanie: David Helešic , Marek Svoboda, Paula Závacká (Fakulta architektúry VUT, Brno)

Sivko!

I. označkuješ
II. ulovíš
III. nesežereš
IV. odpočineš
V. osvěžíš
VI. uc(í)tíš

Na tomto světě živ jsi jenom chvíli, ale mrtvý jsi pořád. Sivko!

S klidem zenových mistrů, plahočím se touto krajinou, po boku svého vůdce. Svítí slunéčko, občas zataženo, někdy i prší. Když v tom mi čumákem z nenadání projela důvěrně známá vůně. I v mžiku jsem zavětřil nedaleké teritorium, jež se dle mých smyslů zdálo býti značně označkované.

Mmm, šmejděníčko šmejdění. Čím blíže si klestím cestu lučním kvítím, tím výrazněji se má touha po bližší specifikaci neznámého odéru stává realitou. Monumentální sloupořadí mi udává směr. Našel jsem skulinku. Jdu do baráku.

I. Supr prolízky. Mumlám si pod fousky. Potřebuji si všechno pečlivě prohlídnout. Ta široká paleta vůní a nepřeberná škála možností mě nenechává chladným. Všude kolem se tyčí elementární formy obdivuhodných kvalit. Byla by škoda toho nevyužít. Napětí se stupňuje. Lítám sem a tam. Hop, skok. Cvrk. Cvrk. Běžný proces značkování území podněcuje pocit z osobní svobody. Beru roha dírou v plotě.

II. Hmm. Tenisáček. Můj oblíbený. Budu rotovat kolem plotu, a přitom se honit s míčkem, jak kdyby nebylo zítra. Paprsky mi do kožíšku šeptají, abych se vyráchal v tom šáší okolo. Udělám otočku, tři dřepy, kotoul. Podrbu se na zadních, beru tlapky na ramena a frčim pryč. Větřím totiž další dobrodružství.

III. Mezitím stíhám označkovat jeden z mnoha pilířů, jenž se mi naskýtá před bránou do ráje. Něco mi to tu připomíná. Tečou mi sliny jak bráškům od I. P. Pavlů. Tahle vykutálená zatáčka je plná neurčitých prvků, které jsem už někdy pozřel. Solidní masíčko. Chvíle rozjímání se ztrácí díky volání mého mistra. Nemohu si však pomoct. Řeším, jak vybrat tenhle vypečený krucánek.

IV. Míjím rostlinstvo. Hledám východisko. Náhle mě přepadla spásná myšlenka. Jako správný psék se natáhnu na támhle tom místě. Proč? Ptáte se. Poněvadž se toho času slunce rozhodlo, že tento báječný den udělá ještě vřelejším. Sním, či bdím? Z té pohody mi zrovna tak akorát vyschlo v tlamě. A kde je Mistr? Udávám se v tempo s jazykem na bačkorách.

V. Eeh. Heuréka. Zatímco se chladím na vlně něžných břehů, ujišťuje mě fakt, že vůdce je blízko. Chlemt, chlemt … šplouch. Unešený proudem vody, promočenej kožíšek, dobírá si mě slastný pocit z toho, že tento systém to umožňuje. Ucítil jsem mistra, na vlně flow však trvám. Východisko je blíž, než předpokládám.

VI. V hlavě mi nenechavě proudí idea věčné smyčky skotačení kolem této podivuhodné struktury. Nedá se svítit. Jemné vodítko mne vede k tomu, abych uc(í)til památku. Zde odpočívá jeden z mnoha božských prototypů. Na tomto světě živ jsi jenom chvíli, ale mrtvý jsi pořád. Sivko!

Rozhodli jsme se definovat univerzální činnosti, které jsou pro každého psa důležité, které rád dělá a kterými si každodenně prochází. Šest těchto příhod tvoří architekturu Sivkova mausolea. Určujícím navigačním nástrojem je smyslové vnímání psa. Řazení jednotlivých prostor mausolea je akcentováno osamělým sloupem, jenž je nabídnut k pravidelnému označkování a který vede psa dál.

Navzdory faktu, že pes je malý živočich, navrhujeme mu monumentální prostor, do kterého člověk nemůže vstoupit. 120 metrů dlouhý, 12 metrů široký. Člověk se však může volně procházet kolonádou obklopující mausoleum, což mu zároveň umožňuje občasný vizuální i zvukový kontakt s jeho psem. Díky této dobrodružné návštěvě je možné plnohodnotně uctít Sivkovu památku ostatními psy, i jejich majiteli. Samostatně, ale i ve smečkách s přáteli.

Čestné uznanie: David Helešic, Marek Svoboda, Paula Závacká (Fakulta architektúry VUT, Brno)

Afterlife Garden

During a thorough research of our client´s life, we found out that Sivko had a massive influence on its master´s work. This is clearly visible mostly in Plečnik´s interventions in Paradise garden on Prague Castle. With the knowledge of architect´s obsession with Egyptian aesthetics, suddenly we are able to see the monumental netherworld that is build in those gardens. We took the challenge to uncover the symbolic behind all these stone artifacts and join them into afterlife narrative. In the end we made the decision to try to complete the master´s work by adding an underworld portal from Sivko´s tomb.

Víťazné projekty tohto ročníka predstaví aj pripravovaná výstava, o ktorej sa dozviete na webe súťaže.