Nová Tepna – výsledky súťaže na revitalizáciu brownfieldu v blízkosti centra Náchodu

V poslednom čase sme predstavili viacero a súťaží s cieľom revitalizácie brownfieldov v českých a slovenských mestách. Brniansky projekt Špitálka, súťaž na zónu na bratislavských Mlynských nivách, alebo ocenené študentské práce, zaoberajúce sa revitalizáciou areálu bývalého textilného závodu Merina v Trenčíne. Práve s poslednou menovanou lokalitou má dvadsaťtisícové mesto Náchod v královohradeckom kraji veľa spoločného. Brownfield bývalých textilných závodov chce samospráva transformovať na novú obytnú zónu, v priamom kontakte s centrom mesta. Zverejnené súťažné návrhy sú určite zaujímavým študijným materiálom, ktorý zahŕňa viacero zaujímavých prístupov a riešení. 

"Nová Tepna má být výkladní skříní urbanismu v Česku a dokladem schopnosti veřejného sektoru řešit komplikovaná post-industriální území v centrech. Cílem je vytvořit živou a občany ceněnou část města navazující na historické centrum, kterému ovšem nebude konkurovat, ale převezme na sebe některé funkce, které jej ohrožují," uvádza organizátor súťaže CCEA MOBA.

Do súťaže svoje návrhy zaslalo 26 tímov, z ktorých porota vybrala päť, ktoré dostali šancu svoje návrhy dopracovať a získať niektorú z cien. Po dlhej diskusii porotcovia označili za najlepší návrh poľského tímu v zložení Piotr Person, Olga Czeranowska-Panufnik, Wladyslawa Kijewska a Aleksander Sojka z Varšavy.

Podľa slov autorov sa návrh zameriava najmä na prispôsobivosť klímy a sociálnu súdržnosť: "Hlavnou myšlienkou tohto návrhu je vytvoriť pohodlné, inkluzívne a obnovujúce sa prostredie, ktoré by sa začlenilo do existujúceho mestského a kultúrneho kontextu."

Porota pod vedením architekta Jaroslava Wertiga z pražského ateliéru A69 - architekti vyzdvihuje kvality víťazného návrhu: „Po všech stránkách si zaslouží první místo, protože jeho autoři nejlépe pochopili vztahy v území a vyřešili jejich doplnění novou vrstvou. Založení dvou os, které vycházejí od navrženého náměstí u Tepny logicky a přehledně člení území na urbanistické bloky. Plán je jednoduchý a přehledný, respektuje ve velké míře stávající stavby a majetkové poměry v místě. Jednotlivé stavební bloky lze postupně zaplňovat v čase a není nutné je jako celek stavět najednou.“

Okrem Jaroslava Wertiga boli nezávislými členmi poroty architektka Tina Saaby z Dánska, známa ako hlavná architektka Kodane, a Marta Mnich z poľského ateliéru VROA. Architektov a urbanistiov ďalej zastupovali Pavel Hnilička z Prahy a v úlohe náhradníka Viktor Vlach. Mesto Náchod reprezentoval starosta Jan Birke, zástupca primátora Jan Čtvrtečka a zastupiteľ Michal Kudrnáč.

Pomyselnej striebro získal český tím pod hlavičkou ateliéru gogolák + grasse v zložení Ivan Gogolák, Lukáš Grasse, Ondřej Císler, Josef Choc, Filip Rašek, Matúš Berák a Barbora Lopraisová.

Tretie miesto obsadila autorská štvorica z Moskvy - Dmitrii Prikhodko, Pavol Kultyshec, Grigori Parfjenov a Diego Romeo.

Päticu finalistov dopĺňali ďalšie dva tímy, ktoré síce nezískali cenu, ale dosiahli aspoň na skicovné. Jedným je brnianske štúdio Consequence forma (Martin Sládek, Janica Šipulová, Petra Buganská, Jan Schleider, Prokop Matěj, Barbora Monča, Nina Vlček Ličková) a druhým pražská kancelária Divergent (Lumír Šandera, Jaromír Šašinka, Ondřej Nosek, Barbora Blahová, Kristýna Sedláková) .

Do prvého kola súťaže sa zapojilo 26 tímov, ktoré tvorilo 160 architektov, urbanistov, krajinných architektov a inžinierov. Súťaži spoločne venovali 75 000 hodín práce v hodnote 1,4 mil. €.

Výsledné poradie uchádzačov určila hodnotiaca komisia nasledovne: 

1. cena (1 000 000,- Kč): Piotr Person / Varšava
Autori: Piotr Person, Olga Czeranowska-Panufnik, Wladyslawa Kijewska, Aleksander Sojka

Komentár poroty:
Návrh si po všech stránkách zaslouží první místo, protože jeho autoři nejlépe pochopili vztahy v území a vyřešili jejich doplnění novou vrstvou. Založení dvou os, které vycházejí od navrženého náměstí u Tepny logicky a přehledně člení území na urbanistické bloky. Zásadním jevem těchto os je, že někam vedou, že mají začátek a konec v místech dalších vložených významů. Osa od historického jádra, která je natvarovaná do příjemné měkké křivky a ústí do nového náměstí u Tepny, nabídne krásný pohled na věž zámku a na druhé straně na industriální stavby s masivním komínem. Severní propojení směřuje k menšímu komunitnímu náměstí, odkud je vazba na hlavní ulici a zástavbu pod zámkem. Podružná dělící ulice také není umístěna náhodou a vizuálně se napojuje na jádro nově založeného parku na jedné straně a vysoký komín na straně druhé. Nový park doplňuje masiv vzrostlé zeleně pod zámkem a umocňuje její dojem. Plán je jednoduchý a přehledný, respektuje ve velké míře stávající stavby a majetkové poměry v místě. Jednotlivé stavební bloky lze postupně zaplňovat v čase a není nutné je jako celek stavět najednou. To je pro další uvažování, jak toto zanedbané místo v těsné blízkosti centra zvelebit, naprosto určující. Plán obsahuje jasný systém center, vymezuje pole prostorového účinku městské atmosféry a pracuje s promyšlenou gradací. Při detailnějším zpracování doporučujeme zvážit vazbu na park, protože jeho přesnější vymezení stavbami by mohlo ještě více umocnit jeho prostorovou kvalitu a zároveň nabídnout ty nejlepší parcely, kde bude výhled do parku i na zámek zároveň. Výrazným prvkem návrhu je práce s vodou. I když míra krajinářského pojetí severozápadního sektoru návrhu je překvapivě vysoká (vzhledem k již existujícímu fenoménu Regnerových sadů), funguje toto pojetí v kontrastu s kompaktní městskou strukturou zbytku návrhu dobře. Návrh dobře s obrazem města, jeho zrnitostí a malebností a také s dominantami stávajícími a doplněnými. Jasná a srozumitelná odpověď na veledůležitou otázku, jak bude začlenění nové městské části do struktury města působit při pohledu z okolních kopců. Soudobá struktura působí nenásilným dojmem a takřka jako by tu byla odjakživa. Návrh střechami vytváří jakousi pátou fasádu, hravě, nenásilně a plasticky tvarovanou, možná i s odkazy na předchozí industriální estetiku místa. Vysoko nad ulice vyzdvihuje další vrstvu poloveřejného prostoru s neskutečně pestrou možností využití, které je pro budoucí uživatele neoddiskutovatelným bonusem.

2. cena (750 000,- Kč): gogolák + grasse / Praha
Autori: Ivan Gogolák, Lukáš Grasse, Ondřej Císler, Josef Choc, Filip Rašek, Matúš Berák, Barbora Lopraisová

Komentár poroty:
Autoři návrhu velmi dobře trefili urbanistické měřítko a v práci s jednotlivými městskými prostory si počínají velmi zdatně. Jejich konkrétní fyzická forma je přesvědčivá svým lidským měřítkem a jistě by nabídla příjemnou atmosféru. Trojúhelníkové náměstí severně od objektu Tepny ve vazbě na komín a výhled na zámek je povedené, stejně tak poloha pro významnou městskou instituci, na kterou se vážou vedle tohoto náměstí ještě další dvě boční náměstíčka. Návrh dobře reaguje na vlastnické poměry v místě a stávající stavby, přesto mu chybí jistá elegance v celkové organizaci prostoru. Poněkud nedořešená je vazba na zámek a příliš úzký stavební blok u Příkopů. Menší stavební bloky vytváří hustou síť uliček a náměstí, která je však v této poloze města diskutabilní, protože rozlévá energii obchodního parteru do příliš velkého území. Určitá koncentrace pohybu lidí přináší atraktivitu a oživení ulic, protože počet uživatelů žijících v okolí těchto prostor je již daný. Menší stavební bloky také omezí způsob fázování a práci v čase při proměně území. Není úplně jasný záměr s jižní frontou ulice Tepenská. Nemá se zacelit a „zkompaktnit“, aby jako definice ulice fungovala? Velmi sympatická je možnost na cestě ze sídliště Plhov zvolit cestu více krajinnou, podél úpatí Regnerových sadů, anebo městskou, procházející téměř všemi klíčovými prostory nově navržené čtvrti. Paradoxem návrhu je, že zatímco urbanistické řešení vzbuzovalo jen ta nejlepší očekávání, co se týče atmosféry městských prostorů, architektonické řešení rozhodně nepůsobilo tak malebně. Parkovací dům i budova IZS se zdají předimenzované. Návrh představuje ukázku pochopení důležitosti pohledu na město shora, nabídnutí pestré škály činností odehrávajících se ve výšce, zvláště pak v kombinaci s řešením zeleně a dláždění nových ulic a náměstíček. Velmi oceňujeme důslednou práci s průhledy na místní dominanty, ať už historické, tak ty industriální.

3. cena (500 000,- Kč): Leto architects / Moskva
Autori: Dmitrii Prikhodko, Pavel Kultyshec, Grigori Parfjenov, Diego Romeo

Komentár poroty:
Jedním ze základních principů návrhu je přeložení a otevření Radechovského potoka, který by se měl stát jistou páteří nové výstavby. Středem nové výstavby by se tak měl vinout veřejný prostor přístupný pouze pro pěší a cyklisty, přičemž obsluha automobilovou dopravou by byla pouze po obvodu. Tato premisa severojižní osy s sebou nicméně nese nutnost demolice rohového domu při ústí do Palackého ulice. Bez tohoto zásahu by princip ztratil svůj šarm a smysl. Lze si však jen obtížně představit, že by se návrh demolice setkal se vřelým přijetím veřejností, a tak je tento jinak kvalitní návrh, bohužel, obtížně realizovatelný. Městské prostory jsou navrženy citlivě a přiměřeně, stejně tak rozložení budov dává jasnou představu, že se jinak jedná o životaschopný plán. Diskutabilní však zůstává reakce na majetkovou mapu a řešení prodejny LIDL, které nemá možnost časové etapizace. Porota ocenila hlavně pestrost městských prostorů proměňující průchod ze sídliště Plhov do centra v urbánní příběh. Dvě elegantní výškové dominanty při vstupech do území hodnotí porota kladně. Zbývající výšková hladina s převážně plochými střechami je možná až příliš klidná a monotónní, neodpovídající rozehrané urbanistické struktuře. Díky převládajícímu přetažení střech pravidelnou soustavou solárních panelů tak celá čtvrť působí spíš dojmem vývojového centra uprostřed malého města. Doplnění některých částí o skleníky, hřiště i jiné než ploché střechy se uplatnilo jen v malé míře a náznaku.

Finalista: consequence forma / Brno
Autori: Martin Sládek, Janica Šipulová, Petra Buganská, Jan Schleider, Prokop Matěj, Barbora Bělunková, Nina Vlček Ličková

Komentár poroty:
Autoři návrhu člení území na větší stavební bloky, které jsou praktické pro různé druhy využití a umí lépe reagovat na složitější majetkové poměry. Například blok, kde se nachází LIDL může svou velikostí nabídnout více možných scénářů pro budoucí využití, než když by byl rozdělen na menší. Silnou stránkou návrhu je dále prostor podél zámeckého parku, kde vzniká pěkná hrana veřejného prostoru. V tomto pojetí by však návrhu slušela úprava soukromých garáží, která je však v dohledné době obtížně představitelná. V celkovém prostorovém ztvárnění ulic a náměstí návrh, bohužel, již není tak přesvědčivý a plně nevyužívá potenciál místa. Náměstí U Přádelny je tvarově hůře čitelné a rozpadá se do více volných prostor bez jasné hierarchie a tvarování. Podobně pak i náměstí u historického centra nemá kolem sebe dostatek uzavření fasádami, aby jej člověk jako náměstí mohl skutečně označit. Trasování uličních os vyvolávalo u poroty otázky. Zřejmé bylo napojení na Karlovo náměstí mířící na náměstí U Přádelny. Odtud vedoucí ulice ale postrádají návaznost. Končí většinou fasádou a T křižovatkou. Přirozená cesta ze sídliště Plhov na Masarykovo náměstí je vedena pod úpatím zámeckého vrchu, de facto současnou cestou. Není tedy jasné, co bude přivádět pěší do nově definovaného centra. Zvolené měřítko hmot budov je uživatelsky přátelské. Dlouhé fasády podél hranice řešeného území by mohly být občas obohaceny o průhled zejména u komplexu parkovacího domu a IZS. Pohled z ptačí perspektivy prozrazuje jemné tvarování a uskakování střech, v nejvyšších podlažích vytváří terasy náležející k bytům. Tvarování a jemné rozehrání však porota považuje spíše za formální, čemuž napovídá i plošné přetažení střech zeleným kobercem, u kterého není přesvědčivě prezentována a dotažena jeho využitelnost pro obyvatele horních bytů a už vůbec ne pro kohokoliv jiného. Výjimku tvoří pouze víceúčelové hřiště na budově Integrovaného záchranného systému.

Finalista: Divergent / Praha
Autori: Lumír Šandera, Jaromír Šašinka, Ondřej Nosek, Barbora Blahová, Kristýna Sedláková

Komentár poroty:
Návrh už v prvním kole upoutal pozornost silným, jasným a čitelným motivem. Představuje klasickou formu uspořádání měst, která dělí město na stavební bloky. Blíže centru jsou bloky více zaplněné a směrem na sever se rozvolňují, přičemž se stále drží uličních čar tak, aby byly jasně určeny veřejné prostory. Na první pohled se tedy jedná o dobré řešení, nicméně při bližším zkoumání porota dospěla k názoru, že samotné tvarování veřejných prostor a systém ulic ukazuje formalismus bez vztahu ke konkrétnímu místu. Systém přímých os nemá, bohužel, logické opodstatnění a vyznívá naprázdno jako gesto. Práci se střešní krajinou považuje porota vzhledem k exponovaným dálkovým pohledům z výšky za důležitý aspekt každého návrhu. Zde se zredukovala na ploché střechy v jedné výškové hladině bez jakýchkoliv dominant či případných náznaků možností využití, materiálového a tvarového řešení. Jakoby byla tato stránka zcela opominuta, řešení připouští pouze uskočení horních pater a působí tak jako ploché a pro začlenění do organismu města nedostatečné.

Podklady: CCEA MOBA. Na stránke organizátora súťaže nájdete aj všetkých 26 návrhov z prvého kola.