Športové centrum UK - diplomová práca

Dielo predstavujeme s autorským textom:

Univerzita Karlova je v současné době rozprostřena po celém městě. Centralita, reprezentovaná Karolinem, je už pouze formální. Univerzita touto roztříštěností ztrácí svoji identitu jako nezbytné součásti mnohovrstevnatého města, jehož neopomenutelnou součástí je už od svého založení. Jednotlivé fakulty nesmí vyklidit pozice v centru města a nechat se vysídlit na periferii. Centrum by tímto zásahem přišlo o velkou část energie, jejíž nositeli jsou právě studenti. Z tohoto pohledu je více než dobře, že Karlova Univerzita upustila od dřívějšího záměru na vybudování celistvého kampusu na okraji Prahy.

Vzhledem k tomu, že centrum Prahy nemá ve svých kapacitních možnostech aby pojalo všechny součásti Karlovy Univerzity, je nutné hledat alternativní možnosti jak budovy Univerzity koncentrovat. Jednou z těchto možností je vytvoření několika samostatných celků univerzity, které budou prorostlé s městem a zároveň se v nich budou koncentrovat fakulty s příbuzným zaměřením. Tyto „minikampusy“ by v Praze mohly být tři. Na území Starého Města by měly svůj kampus fakulty humanitního zaměření, druhý minikampus by vznikl v Troji, kde by byly fakulty zaměřená na fyzikální a matematická studia a třetí kampus by se nacházel na Albertově, kde jsou fakulty přírodovědných a lékařských oborů. Každý z těchto celků by do jisté míry mohl fungovat samostatně s vlastní infrastrukturou a vybaveností. Zároveň by všechny tři tyto celky byly podřízeny skutečnému centru a symbolu Univerzity Karlovy - Karolinu.

V rámci předdiplomního semináře jsme si vytvořily ucelený náhled na stav a možnosti Albertovského kampusu. Vzhledem k plánované stavbě dvou významných institucí - Globcentra a Biocentra pojímáme tento minikampus jako budoucí centrum vědy a výzkumu v celé ČR. I přes vysokou míru odbornosti a potřebu specializovaných pracovišť by měl být kampus rovnocenou součástí městské struktury. Dnešní stav, kdo sebe zahleděných a vážných domů by měl být doplněn o nové funkce a kvalitní veřejné prostory, které by reprezentovali celou univerzitu a zároveň sloužily všem obyvatelům města bez rozdílu. Velkým benefitem je v tomto ohledu morfologie Albertovského údolí, kdy zelené svahy nabízejí nespočet možností k vybudování atraktivních veřejných prostorů.

Jako pokračování veřejných prostorů kampusu navrhuji nové sportovní centrum, které bude sloužit nejen výuce tělocviku, ale bude jej moci využít i kdokoliv další mimo akademickou půdu. Sportoviště poskytne potřebnou protiváhu k vědění a nabídne tak možnost odreagovat se a přijít na nové myšlenky po celém dni stráveném ve škole nebo v laboratoři. Zároveň svým umístěním v jednom z minikampusů v centru Prahy rozšiřuje možnosti sportovního vyžítí v rámci vnitřního města. V současnosti musejí studenti za výukou tělocviku z Albertova cestovat přes půlku Prahy až na její okraj - do Hostivaře. Toto sportoviště se postupně ocitá na hranici své životnosti a studenti jej nenavštěvují příliš často zejména kvůli jeho nevýhodné poloze vůči ostatním budovám univerzity a s tím související nutností dojíždění.

Pro stavbu nového sportovního centra vybírám parcelu, která představuje ukončení zeleného pásu albertovských svahů uvnitř kampusu. Nachází se na hraně kampusu při historicekém opevnění Nového Města, pod bastionem U Božích Muk.

Návrh nového sportovního centra se snaží pozitivně ovlivnit podobu přiléhajících prostranství, ke kterým se budova staví a na která působí. Hmota složená z převážně horizontálních kubusů se staví na hrany ulic, definované okolní zástavbou a terénem. Směr ulice Horská je vyrovnán tak, aby přirozeně navázal na její stávající průběh mezi bytovými domy. Postavením objemu malé tělocvičny v průhledu ulicí Horská je potvrzeno zúžení jejího profilu průjezdné komunikace do pěší stezky vedoucí podél opevnění na Karlov. Ulice Votočkova je prodloužena předprostorem a terénním schodištěm směrem ke hradbám, kde se propojuje s parkem, ve kterém začíná zelený pás obíhající svahy Albertovského údolí.

Architektonické řešení

Budova sportovního centra je rozdělena na dvě části. Větší z nich je na úrovni třetího podlaží rozdělena střešním světlíkem. Hlavní vstup je orientován do ulice Horská a je přímo v ose střešního světlíku. Horizontální členění fasády přiznává přepatrování celé stavby, vertikální členění pak napomáhá, aby se novostavba vyrovnala řádovým palácům albertovského kampusu. Na fasádě se střídají transparentní skleněné a semitransparentní makrolonové výplně mezi vertikálními nosními prvky konstrukce a přizpůsobují tím vnitřní prostředí jednotlivým provozům uvnitř domu. Objem velké haly je svojí dlouhou osou orientován v severo-jižním směru, aby se takto předešlo nadměrnému přehřívání stavby a oslňování sportovců přímým sluncem. Vnitřní dispozice domu je rozdělena dvěma dlouhými průhledy skrz celý dům. První osa navazuje na hlavní vstup do objektu a shora do ní přichází světlo střešním světlíkem. V 2. patře je tímto atriem členěna dispozice na čisté a špinavé prostory a do haly je přístup lávkami skrz atrium. Druhá osa, kolmá na první, slouží primárně jako spojení malé tělocvičny se zbytkem domu a prochází vizuálně nepřerušená skrze celý dům.

Provoz a dispozice

Jediné podzemní podlaží je z části vyhrazeno pro parkování návštěvníku centra. Zbývající plocha podlaží je věnovaná tech-nickému zařízení budovy (vytápění, SHZ, přípojky) a skladům potravin pro provoz bistra v 1. NP. Návštěvník se z prostoru parkování může dostat přímo do vestibulu haly a nebo samo-statným schodiště ven na terén u západní fasády objektu.

Hlavní vstup do objektu je situován z ulice Horská. Vstupní vestibul navazuje na recepci a bar. Blok šaten dělí prostory na čisté a špinavé. Samotná sportoviště jsou situována po jeho levé i pravé straně. Celý prostor je do hloubky dispozice prosvětlován podlouhlým ateriem.Vlevo pod terénním schodištěm je umístě-na lezecká stěna o výšce 7 metrů. Kolem stěny se pak projde až do malé tělocvičny pro sporty s menšími prostorovými ná-roky. V pravé části jsou na sníženém 1.NP 3 squashové kurty a posilovna. Díky převýšení terénu je posilovna rozložena na 3 výškové úrovně, které ji zonují. Na nejvyšším stupni je prostor pro kardio cvičení, na druhém posilovací stroje a na nejnižším je vybavení pro silový trénink s činkami a volnými závažími.

Hlavní podlaží objektu, na němž je umístěna víceúčelové hřiště pro velké indoorové sporty je opět děleno blokem šaten na čistou a špinavou část. Po průchodem šatnami se sportovci dostanou do atria a pak přes lávku do velké haly. V severní části podlaží jsou skříňkové šatny a schodiště pro gymnastickou tělocvičnu v nejvyšším podlaží. Z 2. podlaží jsou možné dva výstupy na te-rén. Jeden na prostřední podestu terénního schodiště a druhý ze západní strany velké haly na terén před ní.

Nejvyšší podlaží domu obsahuje dva menší sály pro gymnastiku nebo pro jiné pohybové aktivity jako je například aerobic, tanec a pod. Sál orientovaní směrem k hradbám je přímo propojen s terénem, na který je možné z haly vystoupit a absolvovat cvičení přímo v parku.

Technické řešení

Konstrukční systém stavby je založen na kombinaci železobetonových stěn, které jsou v kontaktu s terénem s dřevěnými lepenými hranoly o rozměrech 250x750mm. V obou směrech je konstrukce diagonálně ztužena ocelovými táhly. V interiéru je nosná konstrukce doplněna nosnými dřevenými lepenými sloupy 250x250mm v rozponu 3,5x6m. Stropní konstrukce je kombinací dřevěných lepených nosníků se spřahovacími prvky a betonové desky na OSB záklopu. Konstukce zastřešení je řešena jako příhradová se střešními vaznicemi a s viditelnými vazníky na rozpon 28,5 a 14,75m. Vyjímku tvoří gymnastické sály, které jsou zastřešeny plnostěnnými lepenými vazníky na rozpon 11m. Vedení TZB je řešeno instalačními jádry v šatnách a dutinami ve stěně oddělující atrium od velké haly. Centrály vytápění a VZT jsou umístěny v podzemním podlaží.

Kompletnú diplomovú prácu si môžete pozrieť v prílohe nižšie:

Podklady: Jakub Hoffmann