Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce
Okná pre pasívne domy
Galvaniho 15 B
Bratislava
BIM knižnice a objekty
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Dokonalá izolácia
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Prielohy 1012/1C
Žilina
Štúrova 136B
Nitra
Vlárska 22
Trnava
Projekt predstavujeme s autorským textom:
Brána do města – městský dům s velkou energií, který dokáže ovlivnit budoucnost rozporuplného nedokončeného území. Dům, který v prostředí s řadou negativních rysů bude dobrým a důstojným domovem a udělá ze špatné adresy adresu dobrou.
Plzeňská - cesta velkého významu spojovala v minulosti Prahu s Plzní a dalšími bavorskými městy a především vedla k Újezdské bráně. I dnes zůstává páteřní komunikací a jednou z hlavních cest ze západu. Přes rozptýlenou nízkopodlažní zástavbu rodinných domů Zličína přes otevřený plán sídliště v Řepích je dále na východ lemována vzrostlou zelení motolského údolí. Změna nastává se vstupem do Košíř, kde obytné budovy z 30. let, přestože dosud netvořící pevnou uliční linii, předznamenávají blížící se město.
Zástavba mizí a znovu se objevuje mezi zelenými klíny pronikajícími hluboko do údolí. O to překvapující a silnější je moment, kdy se před námi mezi ulicemi Plzeňskou a Vrchlického otevře široký prostor lemovaný po obou stranách pěti a více podlažní zástavbou obytných budov s řešenou parcelou v centru. Čilý ruch ulice nás nenechá na pochybách. Pokud se do města v minulosti vstupovalo ze západu branou Újezdskou, můžeme s nadsázkou považovat tento prostor za bránu současnou. První dojem je důležitý a není náhodou, že Košířské údolí, přes své nesporné hodnoty a potenciál, platilo a stále platí za špatnou adresu. Změna je však pravděpodobná a výstavba nových rezidenčních objektů v okolí tomu nasvědčuje. Je možné tento vývoj ovlivnit?
Urbanistický koncept
Uzavřené linie domu velikosti městského bloku jasně definují uliční prostor a navazují na stávající rohovou zástavbu tří činžovních domů. Významnou podmínkou návrhu bylo zachování příčné pěší cesty a průhledů na svahy údolí na západní a východní straně parcely. Nové ulice si drží od rušných tříd odstup a jsou lemované stromořadím zakončeným ve špici bosketem vysokých stromů. U hlavní ulice Plzeňské je navíc dům v parteru ukončen loubím, ze kterého vstupujeme do obchodů a bytového domu.
Návrh loubí vznikl také s myšlenkou navázání na veřejné prostranství, které by mohlo vzniknout před bývalým areálem depa při východní straně parcely. Výškově objekt navazuje se šesti patry na současné domy a postupně graduje k západní špičce, kde dominantně dotváří vstup do města. Při jižní straně se blok částečně snižuje na výšku tří pater při zachování jasné definovanosti ulice a pouští do vnitrobloku slunce. Tématem bylo rovněž vytvoření vnitřního prostoru bloku na velmi exponované parcele.
Struktura bytového domu
Exponovaná poloha domu v motolském údolí mezi dvěma vytíženými komunikacemi s sebou přináší na jedné straně poměrně značné hlukové zatížení v přízemních polohách, na straně druhé nedocenitelné výhledy na divoké zelené svahy. Obchodní plocha v 1.NP o rozloze bezmála 2 400 m2 je ponechána volná a předpokládá se její případné dělení na jednotlivé provozy v dalších fázích projektu. Komerční parter byl navržen v maximální ploše s vizí vytvoření nového lokálního centra, které nabídne obyvatelům služby na jednom místě a znovu přinese energii, kterou s blízkostí centra Anděl čtvrť ztratila.
Využití přízemí ke komerčním účelům posouvá první obytné patro na úroveň 2.NP a zmírňuje negativní projev dopravy. Přesto je s každým dalším podlažím jasná zvyšující se obytná kvalita. Návrh domu od počátku doprovázely úvahy o dostupném/sociálním bydlení. Po vzoru zahraniční praxe je projekt zamýšlen jako model běžného nájemního/vlastnického bydlení kombinovaný v části domu (2., 3. NP) s byty nižšího standardu, které by mohly v případě potřeby sloužit k sociálním účelům. Úspornost je společným znakem všech bytů. Nižší standard se projevuje menší otevřeností prostoru vnitrobloku, omezenými výhledy a zvýšenou hlukovou zátěží oproti bytům vyšších pater, nikoliv v dispozičních rozdílech. Celkově se v domě nachází 161 bytů. Z toho největší počet představují byty o dvou ložnicích. Počty dalších typů bytů jsou poměrně vyrovnané až na minimální počet jednotek se 4 ložnicemi.
Parkování pro rezidenty je zajištěno v hromadných podzemních garáží přístupných z východní strany budovy.
Brána do města - městský dům s velkou energií,který dokáže ovlivnit budoucnost rozporuplného nedokončeného území. Dům, který v prostředí s řadou negativních rysů bude dobrým a důstojným domovem a udělá ze špatné adresy adresu dobrou.
Plzeňská, cesta velkého významu spojovala v minulosti Prahu s Plzní a dalšími bavorskými městy. I dnes zůstává páteřní komunikací a jednou z hlavních cest ze západu. Pokud se do města v minulosti vstupovalo branou Újezdskou, můžeme s nadsázkou považovat místo v klínu dvou hlavních tepen a v samotném těžišti údolí za bránu současnou. První dojem je důležitý a není náhodou, že Košířské údolí, přes své nesporné hodnoty a potenciál, platilo a stále platí za špatnou adresu. Změna je však pravděpodobná a výstavba nových residenčních objektů v okolí tomu nasvědčuje. Je možné tento vývoj ovlivnit?
Uzavřené linie domu velikosti městského bloku jasně definují uliční prostor a navazují na stávající rohovou zástavbu tří činžovních domů. Nové ulice si drží od rušných tříd odstup a jsou lemované stromořadím zakončeným ve špici bosketem vysokých stromů. U hlavní ulice Plzeňské je navíc dům v parteru ukončen loubím, ze kterého vstupujeme do obchodů a bytového domu. Návrh loubí vznikl také s myšlenkou navázání na veřejné prostranství, které by mohlo vzniknout před bývalým areálem depa při východní straně parcely. Výškově objekt navazuje se šesti patry na současné domy a postupně graduje k západní špičce, kde dominantně dotváří vstup do města. Při jižní straně se blok částečně snižuje na výšku tří pater při zachování jasné definovanosti ulice a pouští do vnitrobloku slunce. Tématem bylo rovněž vytvoření vnitřního prostoru bloku na velmi exponované parcele.)
Vizualizace návrhu
Podklady: Kateřina Gloserová