Kolín - rieka mestu, mesto rieke - diplomová práca

Projekt predstavujeme s autorským textom:

Řeka je velmi výjimečným přírodním elementem jak volné krajiny, tak sídla. Je to místo, kde se město může nadechnout. Je základní urbanistickou osou a celoměstsky významným prvkem.

Labe v Kolíně bylo kdysi zdrojem života, místem setkávání. Vodní hladina byla přístupná, budovy spadaly přímo do řeky a mlýny byly majestátnou bránou nad hladinou. Kvůli technickému pokroku se tento stav bohužel změnil. Dnes každému teče voda doma z kohoutku, řeky jsou znečištěné odpadem z továren i domácností a kvůli plavební cestě se Labe od Děčína až po Pardubice zregulovalo. Přírodní charakter zcela zanikl, mlýny byly zasypány a řeka se stala pouze utilitárním dopravním koridorem, jehož potenciál je navíc v posledních letech využíván jen minimálně.

Labe v Kolíně ztratilo své původní kouzlo. To mě přivedlo k zadání této diplomové práce. Většina místních prostor řeky nepokládá za podstatný. Z analýz mind-mappingu vyplývá, že si mnoho z nich vůbec neuvědomuje přítomnost této urbánní osy. Město se k řece otáčí zády.

Já naopak v Labi spatřuji veliký potenciál. Cílem mého návrhu je otevřít v Kolíně debatu o tomto prostranství a odstartovat tak aktivitu k navrácení důstojné pozice řeky.

V rámci projektu se zaobírám různými urbanistickými měřítky. Po vzoru pana prof. Matthew Carmony, jehož přednášky jsem měla možnost navštěvovat na londýnském institutu urbanismu a územního plánování The Bartlett (University College London), rozděluji projekt do následujících kategorií: makro design a mikro design. Neboť mi toto rozdělení nepřijde dostatečné, sama pak přidávám mezistupeň, který nazývám mezodesignem.

Makro design odpovídá nejširším vztahům projektu. Objasňuji v něm pozici Kolína ke vztažnému okolí a následně popisuji organizaci sídelní struktury jako celku. V přímém kontrastu je mikrodesign měřítkem nejdetailnějším, obsahuje návrh materiálů, povrchů a technických detailů. Mezodesign pak koncepci a návrh klíčového území, přímo přiléhajícímu k historickému jádru města.

Krom zhotovení celkových koncepcí se následně zabývám jednotlivými dílčími celky. Při analýze a řešení těchto lokalit jsou pro mne důležité tři základní otázky: KDE? CO? a JAK?. KDE se nacházím, v jakém kontextu a jaký má místo význam. CO je na dané lokalitě pozitivní či problematické a JAKým způsobem se s ní vypořádat. V odpovědi na poslední otázku pak nalézám východisko návrhu.

Kolín (Neu Kolin, později jen Kolin) je okresní město, které se nachází ve středočeském kraji cca. 60 km východně od Prahy s přímou dostupností dálnice D11 (Praha - Hradec Králové). Město leží na řece Labi a to v její splavné části (Chvaletice - Hamburg). Celý úsek středního Labe z Chvaletic do Mělníka je splavný pro plavidla 1 200t, délky 83m, šířky 11,5 m s ponorem 180cm (220cm). Od Chvaletic přes Kolín, Mělník do Střekova je Labe pomocí jezů a plavebních komor kanalizováno.
Kolín je důležitým železničním uzlem.

Přímé trasy vlaků zastavujících v Kolíně :

Mezistátní: Zvolen- Žilina- Praha, Budapešť - Hamburg, Budapešť - Berlín Berlín - Bratislava Varšava- Ostrava- Praha
Vnitrostátní: Brno- Praha, Blansko- Praha Luhačovice- Praha, Třinec- Praha, Bohumín -Praha Kolín- Mladá Boleslav- Šluknov
Lokální: Kolín- Poděbrady- Nymburk- Praha Kolín- Ledečko

Ve svém okolí se Kolín potýká s konkurencí měst Poděbrady a Kutná hora. Zatímco obraz Kolína je založena na průmyslu a přítomnosti automobilky TPCA, konkurenční města jsou známá pro svou dominanci v Lázeňství (Poděbrady) a jako historická památka UNESCO (Kutná hora). Město se rozprostírá na obou březích Labe v místě, kde řeka velkým obloukem mění svůj směr ze západního na severní. Leží na okraji Polabské nížiny, která se rozprostírá severně a východně od města. Od jihu a západu se do města svažují výběžky Českomoravské vrchoviny. Pozvolně klesající rovina je narušena údolími Polepského a Pekelského potoka. V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněny - Veltrubský luh či Kolínské tůně.

Historické jádro:

Historické jádro je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zachovalo si původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb.

Železniční koridor:

Největším problémem stavby první železnice bylo překonání obtížného úseku mezi městem a řekou, který musel být řešen odlámáním skály pod městem. Toto řešení mělo za následek úplnou likvidaci starší zástavby podél levého břehu Labe.

Labská stezka: Cyklistická stezka od pramene Labe po Drážďany

Plochy průmyslu:

Kolín je převážně průmyslové město. Rozvoj průmyslu je zde spjat se stavbou železničních tratí v polovině 19. století. Na začátku devadesátých let minulého století nebyl ve městě žádný dominantní průmyslový podnik, ale řada větších i menších, reprezentujících odvětví strojírenské, elektrotechnické, chemické, polygrafické a potravinářské. V průběhu devadesátých let došlo k částečnému útlumu výroby, což do značné míry ovlivnilo odvětvovou strukturu zaměstnanosti. Část zaměstnanců z průmyslu, ale i zemědělství, se přesunula do služeb a stavebnictví, část se stala nezaměstnanými. Ekonomický potenciál města a celého regionu změnila nová továrna na výrobu malých osobních automobilů Toyota, Peugeot, Citroën Automobile Czech s.r.o., jejíž výstavba byla investicí celorepublikového významu.

Okolí řeky v intravilánu můžeme jednoduše rozdělit na pravobřežní a levobřežní strukturu. Na levém břehu se nachází historické jádro města, které leží na skalní vyvýšenině, 17 m nad úrovní vody. Od řeky je odděleno bariérou železničního koridoru. Centrum pak obepínají jednotlivými předměstí. Na pravém břehu řeky leží předměstí Zálabské. Jak už sám název napovídá, “Zálabí - tedy za Labem”, jedná se o celkem samostatnou entitu odříznutou od zbytku města řekou

Společně se skalní vyvýšeninou bylo Labe důvodem, proč si lokátor pro Kolín vyhlídl právě toto místo. Labe v Kolíně bylo kdysi zdrojem života, místem u něhož, na něm i v něm se lidé setkávali. Vodní hladina byla přístupná, budovy spadaly přímo do řeky a mlýny byly majestátnou bránou. Kvůli technickému pokroku se tento stav bohužel změnil. Dnes každému teče voda doma z kohoutku, řeky jsou znečištěné odpadem z továren i domácností a kvůli plavební cestě se Labe od Děčína až po Pardubice zregulovalo. Přírodní charakter zcela zanikl, mlýny byly zasypány a řeka se stala pouze utilitárním dopravním koridorem, jehož potenciál je navíc v posledních letech využíván jen minimálně. Labe v Kolíně ztratilo své původní kouzlo.

Zatímco některá města mívají řeku obestavěnou domy téměř až k jejím okraji, u Kolína je tomu naopak. Krom volného prostranství toku se zde nachází i mnoho volných nevyužitých ploch, ať už v soukromém či veřejném vlastnictví. Jedná se o strategické územní rezervy města. V době boje se suburbanizačním trendem by se právě tato místa měla využít a kolíňanům by se měla nabídnout alternativa příjemného bydlení u řeky v centru města. Posílí se tak i pozice Labe, neboť lidi přitahují lidi, a pokud chceme živé nábřeží, lidé to k němu musí mít blízko.

Většina veřejné vybavenosti, obchodního parteru i městských dominant se nachází na levém břehu řeky. Zálabí je přehlíženou částí městské struktury. Jeho pozice by se měla být podpořena. Zrekonstruovat jeho lokální centrum a doplnit vybavenost i obchodní parter. Těmito zásahy se řeka stane plnohodnotnou městskou osou.

Přesto, že je Kolín třicetitisícové město uprostřed úrodných polí a lužních lesů, přítomnost plnohodnotné krajiny přímo ve městě je zanedbatelná. Dík přítomnosti Labe může “vtáhnout” volnou krajinu do intravilánu a vytvořit tak lineární říční park.

Stávající přístup k řece je krkolomný a přesto že je vzdálenost centra města od řeky minimální, kvůli terénnímu zlomu a bariéře železnice je zcela odříznuto. Zálabí je od řeky odděleno nevyužívanými plochami. Je třeba nalézt /podpořit strategicky umístěné prostupy do stávající struktury a řeku tak zpřístupnit.

Kolín je jako “pochroumaný motýl”. Mým cílem je město vyléčit, zregenerovat a navrátit k plnohodnotnému životu.

řeka jako osa - plnohodnotný vztah mezi pravým a levým břehem

Veřejný prostor řeky je celoměstský významným prostranstvím, proto je důležité v první řadě jeho celková koncepce. Startovní pozicí pro návrh je promenáda na říčních březích, podporuji tak vniknutí volné krajiny do intravilánu a vytvářím lineární říční park. Dále vymezuji hlavní prostupy do stávající struktury, z čehož za strategicky nejdůležitější považuji propojení s historickým jádrem. Klíčovým je přivést město zpátky k řece, proto prověřuji možnosti nové zástavby. Veřejným prostranstvím následně přiřazuji určitý charakter, či podporuji ten stávající. Pro objekty pak nalézám funkční využití.

V rámci své diplomové práce se zaměřuji na klíčové prostranství, které přiléhá k historickému jádru a je vymezené Masarykovým mostem a lávkou pro pěší. Tato část není důležitější než zbylé, nicméně ji pokládám za nejzásadnější pro odstartování proměny území. (Do zpracovaného území nezahrnuji do něj ani jeden z ostrovů neboť Horní ostrov je díky plavební komoře a vodní elektrárně uzavřeným technickým dílem a Kmochův ostrov je uzavřeným celkem, který již v tuto chvíli prochází určitými změnami.)

Před: Na levém břehu se nachází historické jádro města, které leží na skalní vyvýšenině, 17 m nad úrovní vody. Od řeky je odděleno bariérou železničního koridoru.

Po: Nejen kvůli vytvoření nerušeného korza, ale i kvůli atraktivnímu kontaktu s vodní hladiniou zde vytvářím, promenádu pod břehem - promenádu v úrovni vody. Odkopávám původní náhon, skrz který vede cesta a navracím mlýn zpátky na řeku. Část Formánkovského mlýna využívám jako veřejnou vertikální komunikaci - strategické napojení na centrum města spojující všechny přítomné úrovně.

Před: Na pravém břehu řeky leží předměstí Zálabské. Jak už sám název napovídá, “Zálabí - tedy za Labem”, jedná se o celkem samostatnou entitu odříznutou od zbytku města řekou. Většina veřejné vybavenosti, obchodního parteru i městských dominant se nachází na levém břehu řeky.

Po: Podporuji pozici Zálabí a vytvářím zde slunnou městskou promenádu. Pomocí nových propojení, výstavby a rekonstrukce mlýna překlápím energii z města i na pravý břeh. Navracím řece pozici plnohodnotné urbánní osy.

Krom zhotovení celkové koncepce městské promenády, dělím území na dílčí celky, lokality. Při analýze a řešení těchto lokalit jsou pro mne důležité tři základní otáky: KDE? CO? a JAK?. KDE se nacházím, v jakém kontextu a jaký má místo význam. CO je na dané lokalitě pozitivní či problematické a JAKým způsobem se s ní vypořádat. V odpovědi na poslední otázku pak nalézám východisko návrhu.

KDE? U vstupního bodu Zálabí na křížení cest mezi řekou a městem mezi skálou a panelovými domy
na nábřeží u Labské stezky v blízkosti zálabského lokálního centra

CO? Neudržovaný, opomíjený prostor orientační chaos výměnník domy otočené od řeky

JAK? Navrhuji důstojný nástup na promenádu - ničím nerušený výhled nepřerušená cyklostezka dům, který stojí čelem k řece a podporuje lineární chrakter nábřeží

Městské centrum sebeprezentace a komunikace

Kolín je krásné město avšak s místy nenaplněným potenciálem.Tato budova má být místem pro prezetaci a reprezentaci města - minulosti, soušasnosti, budoucnosti - turistům i místním. Místo transparentní komunikace města s občanem - pro neformální a otevřenou debatu. Mělo by obsahovat galerii - historii, vývoj Kolína a jeho roli v dějinách, ale stejně tak by měl být přítomen i jeho možný budoucí vývoj. Město by zde mělo vystavovat projekty na kterých pracuje. Občané se tak s nimi můžou seznámit a připomínkovat je od chvíle jejich vzniku.

KDE? Na místě původní vesnice na skále, nad vodou, v centru města

CO? Pobořená vesnická struktura neudržovaný stav

JAK? V době boje se suburbanizačním trendem by se právě tato místa měla využít a kolíňanům by se měla nabídnout alternativa příjemného bydlení u řeky v centru města. Posílí se tak i pozice Labe, neboť lidi přitahují lidi, a pokud chceme živé nábřeží, lidé to k němu musí mít blízko. Soušasný územní plán pokládá toto místo vhodné k přeparcelování. Já to však pokládám za naprostou chybu. Krása území tkví právě ve vesnickém charakteru. Domy by se měli dostavět moderně pod regulací původních hmot.

KDE? Na pravém břehu, nad vodou u Labské stezky, v krajině, pod Práchovnou

CO? Krásný areál Radimského mlýna - a však poničený, neudržovaný s rozlehlou zahradou, která je v centru města s vou veklikostí výjimkou. mlýn je v soukromém vlastnictví

JAK? Město by se mělo snažit dostat mlýn do svých rukou. Po otevřené dabatě by ho mělo naplnit důstojnou veřejnou funcí ( knihovna, lázně atd. ...). Rekonstrukce mlýna by navíc měla být zhotovena na základě architektonické soutěže.Pokud by to nebylo možné, alespoň by město mělo s majiteli komunikovat a podnít ho ke správnému konání. Po dohodě pak alespoň zpřístupnit zahradu mlýna.V mém práci mlýnu navracím výjimečnou pozice nad řekou a to návrhem desky, symbolizující strženou část objektu mlýnu. Dále pak upravuji předprostor budovy a vytvářím zde pobytové schodiště. Navrhuji také nový přístup k Práchovně. Oba mlýny propojuji přívozem.

KDE? Mezi krajinou a městem, u lávky k historickému centru nedaleko městských sportovišť

CO? Zanedbaná plocha, proluka

JAK? “Dokončení města” budovou, která drží uliční čáru a výšku římsy sousedního oběktu , avšak směrem k řece klesá. Fuknčí využití domova pro seniory zpestří věkovou strukturu občanů ve veřejném prostoru a podpoří tak jeho plnohodnotné využívání v různou denní dobu.

KDE? Na místě původní plovárny pod lávkou mezi městem a krajinou

CO? Nevyužitá slunná louka s nevhodně umístěnou hmotou vodního zdroje lávka orientovaná od řeky

JAK? Veřejná plovárna oživí aktivitu v okolí řeky. Skládá se ze dvou částí , které mezi sebou vizuálně komunikují - severní slunné pláže se zázemím “v zádech” (přes kterou po lávce přejíždí Lábská stezka) a stinným odpočinkovým platem na ostrově. U paty lávky navrhuji pobytové schodiště,které objekt napojí směrem k řece.

KDE? V místě původních sádek u lávky u železniční zastávky v záplavovém území

CO? Zklidněné říční rameno, neudržovaný přírodní břeh a rampa nevalné estetické kvality, která spojuje ostrov a zastávku s centrem města.

JAK? Opláštění promnění rampu v sochu . Vznikne tak důstojný nástupní bod promenády v úrovni řeky. Ke sklidněnému rameni Labe pak přidávám loděnici - půjčovnu loděk, šlapadel, padlboardů a navrhuji sádky, které zde historicky stávaly. Navracím tak Labi aktivitu přímo na i pod říční hladinu.

KDE? Pod městem Za bariérou železnice propojení v místě býlavé vodárenské věže

CO? “zakopaný” Formánkovský mlýn v soukromém vlastnictví

JAK? Stejně jako u Radimského mlýna by se město mělo snažit dostat objekt do svých rukou. Po otevřené dabatě by ho mělo naplnit důstojnou funcí a zpřístupnit veřejnosti. V případě této budovy navrhuji muzeum industriálního dědictví kolínska . Rekonstrukce mlýna by měla být zhotovena na základě architektonické soutěže. V rámci mého projektu mlýn navracím do původní pozice na řece a odkopávám původní náhon, skrz který vede cesta. Část Formánkovského mlýna využívám jako veřejnou vertikální komunikaci - strategické napojení na centrum města spojující všechny přítomné úrovně.

KDE? Pod městem Za bariérou železnice

CO? Stinný nepříjemný břeh úzká silnice mnoho sloupů vytváří vizuální bariéru

JAK? Nejen kvůli vytvoření nerušeného korza, ale i kvůli atraktivnímu kontaktu s vodní hladiniou zde vytvářím, promenádu pod břehem - promenádu v úrovni vody. Sloupy pak stavím do jedné linie a využívám je jako multifunkčí . jak pro trakční vedení, tak osvětlení atd..Dále pak upravuji nevzhledné oplocení.

KDE? Ve vodě mezi mlýny mezi břehy na místě původního jezu

CO? Chybí brána nad řekou chybí propojení

JAK?
- znovuobnovení brány díky odkopání levého břehu
- vložení sousoší v pozici úvodního jezu 
- navrácení mlýnů jako brány nad řekou
- propojeno přívozem

Slovo závěrem

Jsem ráda, že jsem si toto zadání vybrala a myslím, že se mi podařilo naplnit své předem stanovené cíle. To jest vytvořit příjemné místo pro rekreaci, přiblížit město k řece a mlýnům navrátit jejich důstojnost. Ale i vdechnout Labi nový život, alespoň na papíře. Dalším krokem by zajisté bylo rozpracování jednotlivých částí, které v mé práci spíše dokreslují atmosféru spíš, než že by byli plnohodnotně navrženy. Myslím tím například rozmístění mobiliáře, osvětlení, návrh jednotlivých pavilonů atd.. Na druhou stranu takovýto projekt není zadáním pro jednoho člověka, v časovém horizontu jednoho semestru, ale prací pro tým odborníků na několik let.

Podklady: Pavla Enochová