Advertorial

Nové Internorm okno HF 520 ocenené nemeckou cenou za dizajn German Design Award

Mimoriadne štíhly rám zvyšuje podiel skla s cieľom maximalizovať dopad svetla a vytvára vzhľad pevného modelu...

Paranorma - levitujúce okná bez limitov

Česká firma Janošík balansuje na hranici možného.

Prefarenzen 2026: neváhajte a prihláste svoje projekty ešte dnes!

Je váš projekt dostatočne silný, aby sa stal projektom Prefarenzen?

Medzinárodná architektonická súťaž Brick Award 26 - prihlasovanie

Do celosvetovej súťaže je možné prihlásiť diela zrealizované po roku 2022. Podmienkou je významná časť stavby realizovaná...

Rastúci trend coworkingových kancelárií v Českej a Slovenskej republike

Sklenené priečky od spoločnosti Milt ako kľúčový prvok moderného dizajnu

BIGMAT International Architecture Award 2025 - prihlasovanie

Už po štvrtýkrát majú slovenskí architekti možnosť zúčastniť sa medzinárodnej architektonickej súťaže BigMat International...

Kľučka ako ikona

ICONIC: Kľučka, ktorá spája históriu s modernou eleganciou

Okná od spoločnosti Rehau boli opäť ocenené za inovatívnu udržateľnosť

REHAU Window Solutions získalo ocenenie German Design Award 2025 za vynikajúce riešenie okien ARTEVO TERRA.

Nové okná, nový štart do roku 2025 s oknami od spoločnosti Internorm

Nech už staviate, renovujete alebo navrhujete výplne otvorov, teraz máte jedinečnú príležitosť získať prémiové okná za...

Veľkoplošné zasklenia od spoločnosti Internorm – maximálna flexibilita

Moderná architektúra založená na využití skla redefinuje vnímanie životného priestoru.

Myotis - všetko pre Vaše interiéry...

Ak hľadáte pre realizáciu svojich návrhov partnera, ktorý sa vie prispôsobiť náročným požiadavkám, tak nasledujúce riadky sú určené pre Vás.

Kúpeľne snov - novinky značky hansgrohe

Spoločnosť Hansgrohe, známa svojimi inovatívnymi riešeniami kúpeľní a kuchýň, rozšírila ponuku svojich produktov nad rámec tradičných batérií a...

Dizajn sa spája s prirodzenosťou: nové drevo-hliníkové okno od spoločnosti Internorm

Európska značka okien číslo jeden rozširuje svoj sortiment o nové drevohliníkové okno HF 520 s plošne...

Paranorma - levitujúce okná bez limitov

Slovenští architekti v českých zemích: Eugen Rosenberg

Nová séria článkov Zdeňka lukeša, ktorá približuje tvorbu významných slovenských architektov na Území Čiech a Moravy.
Diskusia
Zdeněk Lukeš26.01.2018
10480+14
Slovenští architekti v českých zemích: Eugen Rosenberg

Letos si připomínáme 100 let od vzniku Československé republiky a další kulatá výročí. K tomu prvnímu pokračujeme v našem miniseriálu. Jeho tématem jsou práce slovenských architektů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a pak recipročně díla českých architektů na Slovensku. V minulém díle našeho miniseriálu o působení slovenských architektů v českých zemích a naopak, českých na Slovensku, jsme se zaměřili na tvorbu Dušana Jurkoviče. Dnes se seznámíme s tvorbou dalšího slovenského rodáka, který se tentokrát výrazně zapsal do vývoje pražské architektury ve třicátých letech minulého století - Eugena Rosenberga.

Architekt Eugen Rosenberg
Architekt Eugen Rosenberg

Mnozí Slováci studovali architekturu v Budapešti nebo ve Vídni. Další pak v Praze. Patřil k nim například Klement Šilinger, jenž byl žákem Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění, nebo nejrespektovanější slovenský funkcionalista Emil Belluš, absolvent pražské techniky. Ti i mnozí další se však po studiích vrátili na Slovensko, kde v období první republiky dostali mnoho zajímavých zakázek.

Také rodák z Topoľčan Eugen Rosenberg (1907-1990) odešel za studiemi do české metropole. Ještě předtím však absolvoval krátkou praxi u švýcarského vizionáře LeCorbusiera v Paříži. V letech 1929-1932 se stal posluchačem profesora Josefa Gočára na AVU. Poté se na krátko vrátil na Slovensko, kde získal zakázky ve svém rodném městě. V letech 1933-1934 projektoval v Topoľčanech budovu Československého červeného kříže a vilku lékaře Viktora Mokrého. Ještě v témže roce se však Rosenberg vrací do Prahy, kde si otevírá vlastní projekční ateliér.

Praxe u LeCorbusiera i u dvou představitelů funkcionalismu v české metropoli Karla Honzíka a Josefa Havlíčka předurčila jeho další směřování. V následujících letech navrhl několik moderních činžovních domů v katastru Nového Města a Holešovic-Buben. Ty patří k tomu nejlepšímu, co těsně před druhou světovou válkou v Praze vzniklo. Stylově náležejí k tzv. emocionálnímu funkcionalismu, který se již neomezuje jen na bílé hranoly s pásovými okny v proporcích zlatého řezu, ale vynikají i řadou noblesních detailů, technických fines i invenčním použitím materiálů, jako je keramika, ocel, sklo nebo dřevo.

Dvojice činžáků Ferdinanda Baumanna na ulici ŠtěpánskáPasáž Štěpánská

Pojďme si tyto stavby nyní podrobněji prohlédnout. Asi nejvýraznější z nich je dvojice činžáků Ferdinanda Baumanna v ulici Štěpánské 36 a paralelní Ve Smečkách 27 v centru Prahy. Luxusní dům s průčelím do Štěpánské ulice má všechny atributy pražských tzv. elektrických domů: pásová okna, uskočené horní patro s bytem majitele a přilehlou terasou, dobře prosvětlené byty, moderně zařízené kuchyně a koupelny. Ozvláštněním průčelí je obklad z leštěné žuly i kombinace okenních rámů z chromované oceli a dřeva.

V parteru je vstup do pasáže, která prochází vnitroblokem do druhého domu s průčelím do ulice Ve Smečkách, jenž má pro změnu obklad z bílé keramiky. Takové fasády jsou samozřejmě nákladné, ale udržují se mnohem snadněji než ty, jež jsou opatřeny omítkou. Samotná pasáž patří k těm nejelegantnějším v metropoli (i když by bylo asi lépe užít minulého času, neboť vlivem špatné údržby dnes působí dost zanedbaně). Najdeme tu vstupní prostorové výkladce z ohýbaných skel, keramickou dlažbu, řadu obchodů s ocelovými rámy i sklobetonové klenby. Dokonalé jsou i domovní vestibuly, přístupné z pasáže, nebo prosklená zábradlí schodišť. Oživením je pak reliéf sochaře Zdeňka Dvořáka s deskou, jejíž text přibližuje historii tohoto místa. Obě stavby provedla v letech 1937-1938 Českomoravská stavební společnost.

 AntonínskáU Průhonu

Další Rosenbergovy činžáky najdeme v Holešovicích-Bubnech. Ten v Letohradské ulici 52 má hezký detail zábradlí lodžií z perforovaného plechu. Nedaleký dům s obchody na třídě Milady Horákové 56 zase upoutá sklobetonovou markýzou nad parterem. V něm se dodnes zachovala Erhartova cukrárna s řadou podmanivých detailů, jako jsou prodejní pulty, mobiliář nebo vitríny na výstavu cukrářských výrobků.

Nedávno bylo obnoveno i logo a dodnes to tu dýchá prvorepublikovou atmosférou. Další dům ve Schnirchově ulici má opět pásová okna a řadu vtipných detailů. Nová pamětní deska připomíná, že zde bývala prodejna a servis legendárních britských motocyklů Ariel, jejichž logo dodnes zdobí vstupní vrata.

Zatímco dva domy na Ortenově náměstí 9-10 působí ve srovnání s výše uvedenými činžáky dost nevýrazně, stavba v ulici U Průhonu 16 upoutá nezvykle členěným středním arkýřem s lodžiemi. Konečně dvojice staveb v ulici Antonínské 4-6 má opět perforovaná kovová zábradlí balkonů a na tehdejší dobu netradiční obklad stěn vestibulu z dřevěné dýhy. Zakázku Rosenbergovi mimochodem zprostředkoval jeho učitel Gočár, který na sousední parcele projektoval nárožní činžovní dům.

Dům s obchody na třídě Milady Horákové Erhartova cukrárna s řadou podmanivých detailů

V roce 1938 Eugen Rosenberg, který byl židovského původu, Prahu narychlo opouští. Usazuje se v Londýně, kde se svými britskými kolegy Yorkem a Mardallem zakládá ateliér YRM, který si získá brzy značnou prestiž. Zabývá se projekty administrativních budov, škol, obytných staveb a podílí se i na návrhu velvyslanectví USA v britské metropoli, na němž spolupracuje se slavným americkým architektem EeremSaarinenem. Studio YRM je mimochodem funkční dodnes…

Autorom článku je Zdeněk Lukeš, článok bol uverejnený v Neviditelnom psovi.

Súvisiace články

Vložené
25. január 2018
0
1048
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím