Advertorial

Nové Internorm okno HF 520 ocenené nemeckou cenou za dizajn German Design Award

Mimoriadne štíhly rám zvyšuje podiel skla s cieľom maximalizovať dopad svetla a vytvára vzhľad pevného modelu...

Paranorma - levitujúce okná bez limitov

Česká firma Janošík balansuje na hranici možného.

Prefarenzen 2026: neváhajte a prihláste svoje projekty ešte dnes!

Je váš projekt dostatočne silný, aby sa stal projektom Prefarenzen?

Medzinárodná architektonická súťaž Brick Award 26 - prihlasovanie

Do celosvetovej súťaže je možné prihlásiť diela zrealizované po roku 2022. Podmienkou je významná časť stavby realizovaná...

Rastúci trend coworkingových kancelárií v Českej a Slovenskej republike

Sklenené priečky od spoločnosti Milt ako kľúčový prvok moderného dizajnu

BIGMAT International Architecture Award 2025 - prihlasovanie

Už po štvrtýkrát majú slovenskí architekti možnosť zúčastniť sa medzinárodnej architektonickej súťaže BigMat International...

Kľučka ako ikona

ICONIC: Kľučka, ktorá spája históriu s modernou eleganciou

Okná od spoločnosti Rehau boli opäť ocenené za inovatívnu udržateľnosť

REHAU Window Solutions získalo ocenenie German Design Award 2025 za vynikajúce riešenie okien ARTEVO TERRA.

Nové okná, nový štart do roku 2025 s oknami od spoločnosti Internorm

Nech už staviate, renovujete alebo navrhujete výplne otvorov, teraz máte jedinečnú príležitosť získať prémiové okná za...

Veľkoplošné zasklenia od spoločnosti Internorm – maximálna flexibilita

Moderná architektúra založená na využití skla redefinuje vnímanie životného priestoru.

Myotis - všetko pre Vaše interiéry...

Ak hľadáte pre realizáciu svojich návrhov partnera, ktorý sa vie prispôsobiť náročným požiadavkám, tak nasledujúce riadky sú určené pre Vás.

Kúpeľne snov - novinky značky hansgrohe

Spoločnosť Hansgrohe, známa svojimi inovatívnymi riešeniami kúpeľní a kuchýň, rozšírila ponuku svojich produktov nad rámec tradičných batérií a...

Dizajn sa spája s prirodzenosťou: nové drevo-hliníkové okno od spoločnosti Internorm

Európska značka okien číslo jeden rozširuje svoj sortiment o nové drevohliníkové okno HF 520 s plošne...

Paranorma - levitujúce okná bez limitov

Jaromír Krejcar - geniální dítě své doby

Zdeňek Lukeš v približuje tvorbu architekta, urbanistu, teoretika a pedagóga Jaromíra Krejcara.
Diskusia
Zdeněk Lukeš29.04.2018
17650+17
Jaromír Krejcar - geniální dítě své doby

Únor 1948 znamenal také zásadní mezník v československé architektuře. Skončila velkolepá éra funkcionalismu a jediným povoleným stylem se stal v totalitní éře tzv. socialistický realismus neboli sorela. Architekti navíc ztratili tvůrčí svobodu – museli povinně pracovat v projektových ústavech. To vedlo k nové emigrační vlně, k níž se připojili ti, kteří v tomto systému odmítli žít a pracovat. Patřili k nim i někteří příslušníci meziválečné avantgardy. Dnešní text proto věnujeme osobnosti, jejíž život vystihuje všechny peripetie první poloviny dvacátého století snad nejlépe. Tou byl architekt, urbanista, teoretik a pedagog Jaromír Krejcar.

Jaromír Krejcar
Jaromír Krejcar

Krejcar se narodil v roce 1895 v rakouském Hundesheimu. Pocházel z chudých poměrů. V Praze vystudoval průmyslovku a od roku 1917 se stal posluchačem Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění. Patřil ke Kotěrovým nejnadanějším žákům a respekt si získal projekty věžových domů, což nebylo tehdy téma u nás příliš obvyklé. Poválečný stylový zmatek, kdy vedle sebe probíhal kubismus, styl národního dekorativismu, ale nejmladší generace již sleduje dění v centrech západoevropské avantgardy i ruský konstruktivismus, charakterizuje i raná Krejcarova práce. Pomník legionářů v Ústí nad Orlicí z roku 1923 se soklem v mašinistickém stylu (spolupráce Josef Mařatka). Další návrhy mladého projektanta jdou však už jasně ve šlépějích švýcarského novátora Le Corbusiera, německého Bauhausu i ruských konstruktivistů. V té době se Krejcar sbližuje s teoretikem a zakladatelem spolku Devětsil Karlem Teigem, s nímž se podílí na vydávání sborníků, představujících avantgardní stavby i moderní techniku, ale také básně, fotografie nebo výtvarná díla. Je sice od počátku reprezentantem té složky Devětsilu, která považuje architektonickou tvorbu za uměleckou disciplínu, vzhledem k jeho mimořádnému talentu mu však technokrat Teige poskytuje značný prostor a ve své edici vydává také jeho monografii.

Palác Olympic
Palác Olympic

Po roce 1930 však přichází změna. Ekonomická krize limituje další zakázky. Rodinné problémy i četné dluhy nakonec odvádějí Krejcara do Moskvy, kde působí v letech 1934-1935, tedy právě v době Stalinova upevňování moci. Sověti sice své externisty ze Západní Evropy platí valutami, ale poměry jsou tísnivé, navíc diktátor propaguje dekorativní architekturu, která nemá s předchozí slavnou konstruktivistickou érou nic společného. O Krejcarově pobytu v SSSR toho moc nevíme, údajně pracoval u architekta Mojseje Ginzburga na několika projektech. Po rozvodu s Jesenskou se oženil s ruskou Židovkou Rivou a pak se vrátil zpět (v tom měl větší štěstí než další Češi pracující tehdy v Moskvě, jako byl Josef Špalek nebo Antonín Urban). Zážitky ze Stalinovy říše si pak raději nechával pro sebe. O tom, že nebyly právě příjemné, svědčí i fakt, že po návratu konvertoval ke katolické církvi a přerušil styky s Levou frontou i Teigem.

 Československý pavilon na světové výstavě v Paříži 1937
Československý pavilon na světové výstavě v Paříži 1937

Naštěstí se však ještě dostal k jedné velké zakázce, možná nejvýznamnější ve svém životě, byť se týkala jen stavby dočasné. Vyhrál totiž soutěž na československý pavilon na světové výstavě v Paříži 1937. Se spolupracovníky Zdeňkem Kejřem, Ladislavem Sutnarem a Bohumilem Soumarem i geniálním konstruktérem Jaroslavem Polívkou vytvořil na břehu Seiny nadčasovou ocelovou konstrukci se skleněným pláštěm a vyhlídkovou terasou, která bývá dnes řazena mezi předchůdce high-tech stylu. Po válce se Krejcar zúčastnil bez většího úspěchu několika soutěží, vypracoval projekt kibucu pro Izrael a díky pozvání Jiřího Krohy začal také přednášet na brněnské technice, kde byl paradoxně jmenován profesorem v roce své definitivní emigrace. Po komunistickém puči odešel se svou ženou Rivou nejprve do Paříže, kde se setkal s přáteli Josefem Šímou, Ferdinandem Peroutkou nebo Bohuslavem Broukem. Pak pokračoval do Londýna, kde přednášel na slavné škole Architecture Association. Čas na další práci mu však dopřán nebyl. Jeden z nejnadanějších českých architektů zemřel v roce 1949 (některé prameny uvádějí rok 1950).

Gibiánova vila
Gibiánova vila

Autorom článku je Zdeněk Lukeš, článok bol uverejnený v Neviditelnom psovi.

Súvisiace články

Vložené
15. marec 2018
0
1765
Hlavný obsahHlavný obsah
Čakajte prosím