Už po štvrtýkrát majú slovenskí architekti možnosť zúčastniť sa medzinárodnej architektonickej súťaže BigMat International...
Kombinácia Silky so železobetónovým skeletom sa v tomto projekte ukázala ako ideálne riešenie pre...
Projekt „IBV Lietava – 4 domy pri lese“ ponúka premyslené riešenia s dôrazom na tradíciu a...
Tento inovatívny systém presklených priečok s paralelne posuvnými dverami a tromi prepojenými krídlami prináša elegantné...
Kľučka od Barbory Škorpilovej je odrazom súčasnej estetiky a technológií. Inšpirovaná tvarom ohnutého papiera, spája jemné línie s moderným...
Spoločnosť mmcité predstaví na výsteve v Miláne novú kolekciu Linfa od AG&P greenscape a Cattaneo design.
Realizácia s použitím riešení od spoločnosti JAP FUTURE, ktorá dodala prémiový interiérový sortiment dotiahnutý do všetkých detailov
Mimoriadne štíhly rám zvyšuje podiel skla s cieľom maximalizovať dopad svetla a vytvára vzhľad pevného modelu...
Česká firma Janošík balansuje na hranici možného.
Sklenené priečky od spoločnosti Milt ako kľúčový prvok moderného dizajnu
ICONIC: Kľučka, ktorá spája históriu s modernou eleganciou
REHAU Window Solutions získalo ocenenie German Design Award 2025 za vynikajúce riešenie okien ARTEVO TERRA.
Nech už staviate, renovujete alebo navrhujete výplne otvorov, teraz máte jedinečnú príležitosť získať prémiové okná za...
Moderná architektúra založená na využití skla redefinuje vnímanie životného priestoru.
Ak hľadáte pre realizáciu svojich návrhov partnera, ktorý sa vie prispôsobiť náročným požiadavkám, tak nasledujúce riadky sú určené pre Vás.
Pamiatku Aleny Šrámkovej si pripomíname prostredníctvom textu Českej komory architektov. Životné dielo architektky môžu priblížiť aj realizácie Tyršův most v Přerove, alebo Vila Trója v Prahe, ktoré sme publikovali na našej stránke.
Ve čtvrtek 10. března 2022 opustila českou architektonickou scénu její přední představitelka, profesorka Alena Šrámková. Architektka je autorkou budovy ČKD na Můstku v Praze, původní haly Hlavního nádraží v Praze, rozhledny na Šeráku, Tyršova mostu v Přerově či nové budovy Fakulty architektury ČVUT v Praze. Po roce 1989 byla předsedkyní Obce architektů a stála u zrodu České komory architektů. Od roku 1996 vedla ateliér na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Předseda ČKA Jan Kasl poslal jménem svým i Komory kondolenční dopis.
„Je třeba ocenit vnitřní sílu a důslednost přesvědčení, které do své architektonické tvorby vkládala Alena Šrámková. Její architektura není zaostalá ani ve srovnání s nejradikálnějšími výkřiky. Šlo jí o uchovávání trvalých hodnot, vyrůstajících z domácího kulturního prostředí, o architekturu představující „hlubinu bezpečnosti“. Je zároveň moderní i archaická, srozumitelná i blízká. Není ani hédonistická, na to je přísná, ani konzervativní, na to je vlídná, a možná, že může i vychovávat lidi. Takovou by si ji Alena Šrámková ráda představovala“, napsal u příležitosti udělení Pocty České komory architektů 2007 historik architektury Pavel Halík.
em. prof. Ing. arch. akad. arch. Alena Šrámková (*20. června 1929) je považována za jednu z nejvýznamnějších žen novodobé české architektury. V roce 1952 absolvovala Vysokou školu technickou v Bratislavě se specializací na architekturu a pozemní stavitelství. Pracovala pro Chemoprojekt Bratislava a Stavoprojekt v Ústí nad Labem. Ve studiu pokračovala v letech 1955–1958 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jaroslava Fragnera. Projektovala ve Státním projektovém ústavu obchodním Praha (1959–1975) a Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy - ateliéru DELTA (1975–1987). Působila rovněž v liberecké architektonické kanceláři SIAL (1988-1990), která fungovala pod Stavoprojektem Liberec. V roce 1991 si založila Alena Šrámková vlastní architektonický ateliér. Mezi její nejdůležitější stavby patří nová brutalistní odbavovací hala Hlavního nádraží v Praze (1972–1979), kterou navrhla ve spolupráci s manželem Janem Šrámkem, Josefem Dandou, Janem Bočanem a Julií Trnkovou. S manželem Janem Šrámkem projektovali také dům ČKD na Můstku v Praze na Václavském náměstí (1975–1983), který se stal prvním příkladem postmoderní architektury v Československu. Mezi desítkami dalších studií a projektů stojí za zmínku realizace Domu s pečovatelskou službou v Horažďovicích (2002) nebo Tyršova mostu v Přerově (2007). Od roku 1996 vedla ateliér architektury na Fakultě architektury ČVUT v Praze, pro níž navrhla se svými dlouholetými spolupracovníky a kolegy Tomášem Koumarem a Lukášem Ehlem novou budovu Fakulty architektury ČVUT v Praze (2005–2009). Za svou práci získala řadu ocenění, např. Poctu České komory architektů 2007, medaili Za zásluhy od prezidenta republiky v roce 2008, Cenu Ministerstva kultury ČR
za architekturu v roce 2010 atd.
Titulná fotografia: Jindřich Nosek (NoJin)
Nechce sa vám vypisovať vaše údaje? Prihláste sa a komentujte pod svojím účtom.
Nemáte ešte účet? Zaregistrujte sa tu