Climate of innovation
Ivanská cesta 30/A
Bratislava
Okná pre pasívne domy
Galvaniho 15 B
Bratislava
Tehelná 1203/6
Zlaté Moravce
BIM knižnice a objekty
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Dokonalá izolácia
Stará Vajnorská 139
Bratislava
Prielohy 1012/1C
Žilina
Štúrova 136B
Nitra
Historický skelet v spojení a ľahkou oceľovou nadstavbou. Otvorená dispozícia s priehľadmi cez celý objekt, vloženie vertikálnych spojení, nové otvorené átrium spájajúce kaviareň so strešnou záhradou… Nová funkčná náplň s galériou, coworkingom, a kaviarňou.
Realizáciu predstavíme s autorským textom ateliéru ječmen studio:
Před rekonstrukcí byl Telegraph prázdnou nevyužívanou budovou v podprůměrném okolí. Idea investora byla jednoduše využít spící objekt pro vystavování obrazů ze své sbírky.
Glorifikovali jsme skelet jako nejvariabilnějšího systém, jaký může být. Zachovali romantiku starých továren. Kdysi jsme v jedné z nich bydleli v Ústí nad Labem…
Původní objekt
Adaptace skeletové budovy pro nový program nebyla jednoduchá – program byl větší než budova, nepodařilo se koupit vedlejší malý dům a zároveň nebylo možné překročit počet modulů určených pro galerii. Původní objekt je zvenku památkářsky zachován. Etážová výroba – to jsou schodiště a podlaží – původní princip. Komprimovali jsme zázemí do jednoho a půl modulu. Přesunuli jsme výtah a ke schodišti přibyl světlík v půlmodulu. Do domu je vložena stěna „žiletka“ z červených těžkých akustických cihel. Ta je viditelná, neomítnutá, ta odděluje schodiště a nový provoz na patrech.
Do budovy vstupujeme přes původní schodišťový trakt, který je akcentován rizalitem na fasádě. Minimální foyer je podpořený výše zmíněným nově probouraným světlíkem přes výšku celé budovy. A láká nahoru do vyšších pater.
Program byl od začátku jasný. Galerie musela být striktně na terénu, aby měla blízko k lidem. S ulicí je spojena s okny a velkými vraty. Betonové hrubé plotny před vstupem mají evokovat nový červený koberec a před celou vstupní fasádou nesmí, až na výjimky, parkovat auta. Na fasádě přízemí je legální graffiti stěna – náplň budovy se snaží vystupovat vně a vtahovat kolemjdoucí. Na dalších patrech je coworkingové centrum, kavárna s terasou, multifunkční sál, bytu pro rezidenčního umělce a loft v nástavbě.
Galerie v 1.NP = nová technologie. Už tu nejsou stroje, ale kurátorsky silné výstavy s náročným architektonickým pojetím. Otryskaný (očištěný) skelet byl doplněn univerzálním roštem pro světla a paravany.
Coworkingové centrum je hybrid mezi zcela otevřenou kancelářskou krajinou a samostatnými kancelářemi. Mix umožňuje pestrost situací, tj.kvalitní kancelářský provoz. Půdorys je po obvodu prosvětlen ze tří stran. V hloubce dispozice je chillout zóna a zasedací místnost. Vnitřní schodiště je propojení coworku a kavárny v 3. NP. Prostor je komponován skeletem a průběžnými liniemi světel.
Kavárna až ve 3. podlaží je náročná na provoz. Díky mixu funkcí, atraktivitě programu galerie a vyprahlosti okolí funguje. Betonové podlahy jsou zde probarveny. Strop, původně žebírkový betonový ve sklonu, byl upraven – asfaltem a dehtem prosáklý beton byl v polích byl vyřezán a nahrazen trapézovým plechem. Z kavárny je přístupný multifunkční sál (kino) se zázemím produkce. Na tomto podlaží je i byt s ateliérem hostujícího umělce.
Nástavba
Pro vznik nástavby bylo nutné posílit únosnost skeletu. Původní z pohledu dnešních norem nevyhovoval. Tvarování nástavby dávalo mnoho možností. Limitami bylo zachovat oslunění v přízemí protějšího bytového domu a nízká hmotnost nástavby. Zvolili jsme jednoduchou nástavbu bez ambice vytvářet na utilitárním skeletu architektonickou dominantu. Naší snahou bylo přiblížit se pragmatickému myšlení jako při rozšíření průmyslového provozu. Komponovat až v druhořadé důležitosti.
Náš loft je bytem pro milovníka umění, má evokovat nový salon společenské elity, odkazuje na salon měšťanských bytů konce 19. století, například použitím dřevěné zdobné podlahy. Vše vyrůstá z podlahy, prostor je zde jevištěm dění. Převýšení s ochozem dává návštěvníkovi možnost pozorovat obrazy/ objekty na jevištních tazích – malé obrazy jsou na pozici blíže, velká díla dále. Servisní strop i zadní lávka jsou plné technologie. Jsou pozadím, proto jsou natřeny černou divadelní barvou jako v provazišti divadla. Tedy neexistují. Obytný prostor loftu se otevírá nejdříve do zahrady, přes ni pak do střešní krajiny a vyhlíží estakádu silnice a předměstí. Horní ochoz je paluba nad městem. Je vizuálně blízko lávkám na technologických celcích. Ne lehce dostupná.
Stavebně je loft ocelová nástavba s pláštěm z obyčejného sendvičového panelu. Chtěli jsme stavbu pragmatickou, použít obyčejné materiály jako současné výrobní a skladovací haly. Schválně obyčejný, ne výjimečný. Hozená rukavice luxusním materiálům. Provokace – může být vysoká architektura salonu z něčeho tak průměrného? My myslíme, že ano.
Celá nástavba je jiný svět. Původní dům – střih – nástavba. Dole kvalitní prostředí pro práci a občerstvení vs. kvalitní prostředí pro slavností pobyt a dobrou party. Jakoby extrakt zásadních momentů z typologie vily.
Výtvarné řešení
Barvy a materiály odkazují k továrnímu prostředí. Nikoliv citací, ale romantickou interpretací.
Stoly jsou tvarované jako ponky, knihovny jako skříňky v šatnách pro dělníky. Barevnost ze základních odstínů je v barvách soustruhů, frézek… Základní fabrikantská zelená, modrá jako na jeřábu, oranžová jako na rukojeti kladiva… Soubor zrcadel odkazuje k ochranným sklům na strojích, které chrání před odletujícími jiskrami. Nově použité materiály na toto navazují – trapézový plech, vroubkovaná guma původně určená pro dopravníkové pásy (vroubky k unášení sypkého materiálu jsou zde ozdobou).
Dalším tématem je recyklace. Původní tovární okna byla důsledně repasována včetně otvírání. Dále jsou zde použita podobná, dobově totožná, z bourané haly nedaleko, z naší jiné stavby. Nové použití v nových situacích potvrzuje koncept romantické inspirace.
Snahou bylo vytvořit architekturu ne sebestřednou, ale dobré pozadí pro práci a pro vystavování umění. V širším kontextu pro dobrý pocit z města, které je zde kvalitou podprůměrné, ale může být svojí podivnou barevností a tvary inspirativní.
(Inspirace Le Corbusierem – vila Paris s galerii. Pocta Arno Brandelhuber – rekreace u Berlína.)
Fotografie pôvodného stavu:
Model:
Koláže:
Autror a podklady: ječmen studio