Konverzia železničných opravovní nádražia Bubny v Prahe

Urbanistické řešení
Stávající hala bývalých železničních opraváren a strojíren je chápána jako stěžejní bod a centrum nově navrženého území. Jedná se o jednopodlažní halu, jejíž půdorysné rozměry jsou 150x100m. Západní průčelí haly tvoří hranu největšího navrhovaného náměstí. Z východní strany je hala vzdálena přibližně 50m od Argentinské ulice. Urbanistické okolnosti vybízejí k připojení tohoto 50-ti metrového pruhu k řešenému objektu a předmětem řešení je tedy čtvercové území o rozměrech 150x150m.

Velkorysý prostor uvnitř haly vybízí k zachování tohoto prostoru jako celku. Část haly přiléhající k náměstí je proto krytým exteriérovým prostorem, rozšiřuje veřejný prostor náměstí a nabízí odlišné kvality a ochranu před povětrnostními vlivy. Do východní části haly jsou vnořeny objemy galerie (kunsthalle), které těží z atmosféry historického objektu.
Východní část řešeného území si klade za cíl vytvořit hranu Argentinské ulice. Zástavba přiléhající z východní strany má nestejnoměrnou výšku. Jedná se o budovy o čtyřech až sedmi podlažích. Severovýchodním směrem se nachází řídce zastavěné území se sportovními plochami. V těchto souvislostech jsou na východní části pozemku navrženy izolované objekty o čtyřech až šesti podlažích, tvořící mezi sebou úzké prostory sloužící jako komunikace nebo prostory k odpočinku.

Tyto nové objekty různých tvarů postupně vrůstají do staré haly, která v místech kolize ustupuje, a mezi halou a novými objekty se vytváří různorodá poloveřejná místa s intimním charakterem jako protipól k veřejnému prostoru v západní části haly. Tyto prostory jsou z důvodu maximální prostupnosti územím propojeny a vytváří meandr vinoucí se ze severu k jihu mezi historickým objektem a současnou zástavbou.
Ve východo-západním směru jsou navržena dvě pěší propojení, území je tak rozděleno na tři celky, které korespondují s rozdělením provozů. V jižní části se nachází objekty pro UMPRUM. Střední část zaujímají ateliéry jak pro hostující umělce, tak pro veřejnost nabízející vzdělávací umělecky zaměřený program. K této části náleží objekt pro ubytování hostujících umělců. Severní část tvoří objekt, ve kterém se nachází administrativní zázemí celého areálu a z velké části nabízí pronajímatelné prostory. Prostory 1.np směřující do Argentinské ulice jsou komerčně využívány

Zástavba vrůstající do haly se postupně snižuje a přechází do jednopodlažních hmot, které tvoří izolované objemy uvnitř haly. Jako prvek odkazující na nové dění podél Argentinské ulice je navržen samostatný objekt i při západním průčelí haly, který vystupuje do náměstí.

Areál je dopravně obsloužen především z Argentinské ulice. Ze severní a z jižní strany přiléhají komunikace, které v prostoru náměstí přecházejí do komunikace typu shared space.

Architektonické řešení
Přesné hranice zastavěných a nezastavěných ploch vycházejí z analýzy navazujících ulic, pěších propojení a uličních čar. Vzniklé nepravidelné hranice jsou v rámci haly „vyplněny“ prostory galerie a korespondují s tvary nově navržené zástavby, která do haly prorůstá.

Navrhované hmoty mají jednoduché půdorysné tvary, které vycházejí z potřeby členit prostor mezi objekty, který se stává stejně důležitý jako samy domy. O to více jsou pak hmoty členěny ve vertikálním směru, především z důvodu dosažení maximálního množství denního světla. Chtěné severní rozptýlené světlo pro ateliéry se dostává do objektů mimo jiné pomocí šedových světlíků, které tvoří významný prvek na charakteru budov. Hmoty jsou dále
členěny pomocí vnitřních otevřených dvorů, které taktéž přispívají k získání maximálního množství světla.

Proluky mezi hmotami tvoří buď exteriérový pobytový prostor a přímé propojení na terén, nebo náleží k sousedícím hmotám a rozšiřují jejich vnitřní prostor.

Samotná hala je dále členěna pomocí členění střechy. Konstrukce střechy je na určitých místech odstraněna úplně tak, aby byl umožněn nekonfliktní vztah ve styku staré a nové konstrukce, popřípadě vytvořen prostor pro vzrostlou zeleň. V některých případech je ze střechy odstraněna pouze krytina, aby byl umožněn přístup většímu množství světla a vláhy pro nízkou zeleň.

Obvodové stěny si zachovávají svůj původní charakter. Původní trojdílné členění fasády je zachováno, je pouze odstraněn parapet tak, aby byl do haly umožněn v celé délce náměstí průchod. V návaznosti na členění střechy a vznik vnitřních otevřených prostorů je v těchto místech fasáda také přizpůsobena a více se otevírá

Základním pohledovým materiálem nových objektů je bílá omítka, která kontrastuje s tmavým titanzinkovým plechem na střeše haly. Dalším materiálem, který se výrazně uplatňuje na nových stavbách, je ocelová konstrukce a s ní ocelová síťovina tvořící konstrukce v prolukách a navazující lávky.

Provozní řešení
Provoz celého areálu je členěn do jednotlivých objektů, z čehož vyplývají poměrně velké kapacity. V historické hale se v rámci jednoho podlaží nachází velkoprostorová kunsthalle s návštěvnickým zázemím a vstupní prostory do UMPRUM. UMPRUM zaujímá tři vzájemně propojené objekty od čtyř do šesti podlaží. Další celek tvoří srostlice tří domů, ve kterých se nachází nájemní i veřejně přístupné ateliéry, které slouží k umělecky zaměřenému vzdělávání široké veřejnosti. Jsou k disposici různě velké prostory, které nabízejí různorodá využití. Součástí tohoto celku je i objekt, který slouží jako ubytovací kapacity pro hostující umělce. Objekt, který uzavírá areál ze severní strany, je administrativního charakteru a kromě pronajímatelných prostor se zde nachází administrativní zázemí areálu. Nové objekty jsou při Argentinské ulici propojené podzemním podlažím, které slouží parkování a jako prostory pro technické zázemí.

podklady: Ing. arch. Iva Matějovská