Český ateliér Petr Janda / brainwork zvíťazil s projektom Vidět a nebýt viděn v medzinárodnej súťaži na realizáciu návštevníckeho centra rezervácie plameniakov v Abú Zabí.

Prírodná rezervácia Al Wathba Wetland Reserve, juhovýchodne od Abú Zabí, bola v roku 1998 vyhlásená za chránenú oblasť. Na piatich kilometroch štvorcových žije viac 260 druhov vtákov a ďalších živočíšnych druhov, napríklad krevety, škorpióny, jašterice... Každú jeseň sem prilietajú hniezdiť štyri tisícky plameniakov, aby tu strávili chladnejšie obdobie roka a vychovali mláďatá.

Ochranu tejto lokality má na starosti Agentúra pre životné prostredie (EAD) v Abú Zabí. Pod jej vedením prebiehala napríklad rozsiahla výsadba, ktorá tvorí prirodzenú ochrannú bariéru rezervácie. Za účelom rozvoja turistického ruchu sa EAD rozhodla zorganizovať architektonické súťaže na novú infraštruktúru rezervácie. Prvou bola súťaž na novú vyhliadkovú vežu, druhou architektonická súťaž na nové návštevnícke centrum, v spolupráci so spoločnosťou Bee Breeders. Nový projekt by mal zastrešiť informačné centrum, kaviareň, vyhliadkovú terasu s obchodom so suvenírmi, výstavným priestorom, výučbovým centrom, toaletami a parkoviskom. EAD momentálne zvažuje realizáciu víťazného návrhu. 

Porota hodnotila návrhy s dôrazom na ich udržateľnosť a realizovateľnosť. Pozitívne hodnotila najmä návrhy, ktoré zohľadňujú krehký ekosystém rezervácie. Návštevnícke centrum, citlivo zakomponované do prírodného prostredia rezervácie, malo byť podľa zadania súčasne novým architektonickým “landmarkom”. Viac o súťaži a výsledkoch si môžete prečítať na stránke vyhlasovateľa.

Komentár poroty k víťaznému návrhu v originálnom znení:

"The project's conceptual framework of 'seeing while not being seen' is remarkable. Proposed structure behaves as part of a living habitat rather than a building. Project achieves the status of being an icon in a subtle manner that blends in with the landscape. The structure does not dominate its surroundings. Program and circulation flows are organized intelligently in intertwining loops that add meaning to the complexity of the overall form. Structurally, the project is quite complex and may prove to be prohibitively expensive or difficult to build in its current state, however the proposal makes up for this through the originality of its design."

Projekt predstavujeme so skráteným autorským textom:

Idea

Hlavní myšlenkou je spojení stavby návštěvnického centra s přírodou rezervace na všech úrovních projektu. Pomocí materiálové a tvarové mimikry budova organicky propojuje svůj vzhled s prostředím rezervace. Svým charakterem pracuje s přirozeným propojením mezi organickou a anorganickou složkou přírody, toto téma prostupuje jak technickou podstatu budovy (systém chlazení a kondenzace), tak i veškeré její expoziční a didaktické strategie (živé součásti fasád, vodních prvků a vegetace v interiéru...). Stavba pomocí plynulého propojení jednotlivých provozních sekcí do zavinutého kontinuálního půdorysu vytváří na malém prostoru komplexní prostředí. Budova je navržena jako návštěvnické centrum obsahující prvky malého muzea zabývající se rezervací samotnou, s důrazem na hnízdění plameňáků.

Architektura a prostorová konfigurace 

Prostorové uspořádání stavby je postaveno na kruhovém půdorysu do sebe esovitě zavinuté kompozice, která přirozeným způsobem vede návštěvníky skrze své záhyby a postupně tak během cesty otvírá jednotlivé dílčí vrcholy vnímání programu budovy a její interakce s rezervací. Křivkové uspořádání a kontinuální tvarování umožňuje bezbariérový pohyb celým objektem, prolínání exteriéru do zastíněného předpolí a interiéru takřka bez stavebně artikulovaného rozhraní.

Návštěvník je nejdříve iniciován dálkovým pohledem k prozkoumání objektu, který je při příjezdu do areálu přes svou výraznou vizualitu natolik neurčitě organický, že zdánlivě srůstá s terénem. Výsledná forma není jednoznačně geo ani zoomorfní. Návrh používá pro architekturu zdánlivě neadekvátní důraz na čtení z ptačí perspektivy, který je zde exponován s ohledem na samotné téma spojeného s plameňáky a jejich migrací a létáním. Stavba je jedním z mála objektů, u nichž je pohled ze vzduchu součástí jejich čtení (v průběhu návrhu jsme reakci ptáků na vzhled stavby a zásah do prostředí podrobně konzultovali s ornitology a ptačími fotografy a došli ke shodě, že landmark s organickým tvarem je pro jejich orientaci přínosem).  

Přístup do objektu je veden tak, že jsou návštěvníci nuceni na objekt vstoupit obdobně, jako je tomu při chůzi po skále či vnikání do kaňonu tvořeného skalní formací. Interiér budovy je situovaný kolem hlavní shromažďovací haly s centrálním infocentrem a kavárnou s restaurací odkud návštěvníci postupují dále na projekci v konferenčním sále a odtud buďto pokračují do výstavy s krytou interiérovou vyhlídkou, nebo rovnou na vnější prohlídku rezervace. Dominantním prvkem haly je centrální recepce dělená na provozní informační část a café umístěná pod kapkovitým dnem stropního akrylátového jezírka, prosvětlujícího interiér těkavým pohybem světla skrze vodní těleso. Expozice má lineární charakter a začíná v hlavní hale, odkud nastoupává po obloukové rampě k vyhlídce s panoramatickým oknem a poté klesá zpátky do haly. Tubus expozice má eliptický průřez. Po stranách v podlaze integruje vegetační žlaby, ve kterých jsou umístěny vegetační biotopy představující diverzitu vegetace. Uvnitř pak z podlahy vyrůstají vitríny s dalšími exponáty a akvarijními biotopy. V neveřejné části jsou ukryty všechny komplementy provozu. 

Dramaturgie pohybu a programová náplň 

Strategie pohybu návštěvníka je založena na postupném objevování a odhalování stavby a jejích obsahů (stejně jako to je i u celé rezervace). 

Z parkoviště vede přístup do budovy skrze střechu, na které je umístěno jezírko (pink lake) prosvětlující průhledným dnem prostor hlavní haly budovy pod sebou. Pozvolnou rampou sestoupí návštěvníci záhybem mezi rotujícími tubusy trupu budovy na vyhlídkovou terasu, stíněnou proti slunci převisem budovy – tubusem obsahujícím expoziční část a hlavní vyhlídku na rezervaci. Terasa je od prostoru rezervace oddělena zálivem tvořeným vodním prvkem se slanovodním biotopem obsahujícím mikroorganismy specifické pro rezervaci.

Expozice je koncipována jako částečně živá, s použitím rostlin a akvárií udržujících v prostoru příjemné klima. Postupem expozicí se návštěvníci dostávají do kulminačního výškového bodu tubusu, který je širokým panoramatickým oknem propojen s výhledem do rezervace. 

Konstrukce a materiály

Konstrukci budovy tvoří sendvičová železobetonová struktura sestávající z vnějšího pláště litého do kartáčovaného tesařského bednění, mezilehlé vrstvy izolace a topení a vnitřní vrstvy stříkaného betonu, stříkaného zevnitř proti vnějšímu plášti a izolaci. Metoda výroby používá kombinaci litého a torkretovaného probarveného betonu s povrchovou úpravou otryskáním a opískováním. Materiálové řešení je samo o sobě didaktickou vrstvou, která je tvořena jak materiálem samotným a jeho barvou, texturou a strukturou, tak i vegetační vrstvou, která jej doplňuje a spolupůsobí při jeho ochlazování.  

Technologický postup lití betonové směsi bude prováděn po vrstvách, s výsledným efektem charakteristického vzhledu připomínajícího skalní útvary arabské pouště zvýrazněním vrstevnatosti povrchu probarveného růžovočerveného betonu odkazujícího na karotenoidové změny barev u plameňáků. Jednotlivé vrstvy budou lity tak, aby navazovaly maximálně po 40 cm výšky a byla tak zvýrazněna kresba „geologického“ vrstvení. Jednotlivé vrstvy budou dotónovány již při betonáži.

Technologie

Navržený architektonický koncept vychází vstříc řešení celé budovy, postavenému na aktivním využití distribuce tepla pomocí dvou vrstev rozvodů chladícího média (kapaliny). Systém,  integrovaný do skořepiny vnitřního a vnějšího pláště budovy, využívá rozdíl teplot během dne a noci. Během dne je vnitřní okruh zásobovaný chladící vodou, která ochlazuje celý vnitřní plášť betonové skořepiny budovy a zajišťuje příjemné ochlazení celého interiéru pomocí nepřímého vypařovacího chlazení s efektem přirozené humidity vhodné pro vnitřní rostlinnou vrstvu expozice. Během noci je tato (již během dne ohřátá) voda z vnitřního systému přečerpána do vnějšího okruhu pod povrchem vnějšího pláště budovy.Teplejší voda je ochlazována nočním chladem a pomocí povrchové kondenzace na budově umožní zároveň vyživovat lišejníky na povrchu stavby. Pomocí chytré cirkulace je tak dosaženo velmi výrazného efektu úspory při zajištění efektu celopovrchového chlazení, které v kombinaci s řízenou cirkulací vzduchu s rekuperací vytváří v budově příjemné klima při výrazném omezení spotřeby energií (plně elektrifikovaný systém).

Vegetace

Koncept živé stavby pracuje s použitím rostlin, které jsou napojené na biotopy, vytvářené přímo jednotlivými prvky stavby. Povrch budovy bude pokryt lišejníky Xanthoria elegans, vyživovanými noční povrchovou kondenzací na plášti teplé budovy. Lišejníky budou budovu v čase vizuálně proměňovat v barevných nuancích tak, jak se proměňuje zbarvení plameňáků v závislosti na příjmu potravy a v ní obsažených karotenoidů. Původně narůžovělý vrstvený beton tak bude dostávat jemně červené akcenty, zvýrazňující organickou formu stavby. Celá vnitřní expozice používá jako základ živý rostlinný systém kombinující vrstvení travin (Carex buchananii, Miscanthus sinensis 'FLAMINGO'...) s vyššími rákosovými a popínavými porosty, doplněnými lišejníkovými vrstvami a lokálními malými akvarijními biotopy v kráterovitých vitrínách “vrostlých” do podlahy. Třetí vrstvou jsou vodní biotopy umístěné do dvou odlišných verzí slanovodních jezírek s vysokou salinitou, obsahujících bakterie Dunaliella salina a Halobacterium cutirubrum v kombinaci vysokou koncentrací korýšů Artemia brine prawn a další organické kultury. 

Podklady: Linka, 
Ateliér: Petr Janda / brainwork