Niečo o súťažiach spoza blízkych hraníc

Najnovší spravodaj ČKA prináša niekoľko zaujímavých informácií na túto tému:

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který prvně opouští kritérium nejnižší ceny při výběrových řízeních, byl doplněn do aktuální sbírky zákonů a nabyde účinnosti od 1. října 2016 (strany 12 a 20). Ačkoliv nám nový zákon dává hodně nadějí na prosazování kvalitativních kritérií, z podkladů ČKA dále vyplývá, že v ČR není zcela využit potenciál architektonických soutěží. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali naší tiskovou zprávou týkající se studie EEIP, která jednoznačně doporučuje architektonické soutěže nejen jako kvalitní nástroj výběru zpracovatele projektu, ale rovněž z hlediska jejich ekonomické výhodnosti. Na tuto naši tiskovou zprávu pak reaguje článek z Hospodářských novin nazvaný příznačně Stát ignoruje architektonické soutěže. Tratí na tom miliardy.

Stát ignoruje architektonické soutěže. Tratí na tom miliardy
28.4.2016 Hospodářské noviny Strana 16 Podniky a trhy (Vojtěch Kubát) 

Státní samospráva se chová nehospodárně při soutěžích o stavební zakázky. Při návrhu jednotlivých staveb zadává v 99 procentech případů stavby napřímo a nevyužívá architektonických soutěží. Ty jsou přitom podle odborníků nejlepším garantem kvality projektů. Ve výsledku tak státní úřady provádějí méně hodnotné a často i nákladnější stavby, než by mohly.
Analýza poradenské společnosti EEIP, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj, neobsahuje žádnou konkrétní částku, o kolik peněz stát kvůli absenci architektů přichází. Podle jedné z jejích autorek Dity Tesárkové ani podobné číslo objektivně vyčíslit nelze, protože se dají těžko srovnávat byť i typologicky podobné projekty.
„Každá stavba vzniká v trochu jiném kontextu, takže nemohu říci, že architektonická soutěž na autobusové nádraží v Litomyšli ušetřila o tolik více peněz než v Chebu, kde radnice zadala zpracování projektu napřímo,“ vysvětluje Tesárková. „Stát na tom tratí, ale je nemožné určit kolik,“ podotýká.

Kvalitní projekt ušetří 10 procent

Právě srovnání autobusových nádraží v Litomyšli a Chebu často zmiňují architekti, kterým se nynější praxe úřadů při poptávání stavebních návrhů nelíbí. Oba terminály jsou podobně veliké a jejich rekonstrukce probíhala v rozmezí pěti let. Přesto oceňované nádraží v Litomyšli stálo 70 milionů a kritizované v Chebu skoro dvojnásobek. Další peníze bude navíc v budoucnu stát jeho údržba, protože na jeho stavbu byla zvolena nevhodná konstrukce i materiály, jak to ve svém pořadu na Stream.cz popisuje kritik architektury Adam Gebrian.
Ze srovnání obdobných projektů s architektonickou soutěží a bez ní vychází i Petr Lešek z České komory architektů (ČKA). Podle jeho odhadu přijde stát kvůli špatně zpracovaným návrhům každoročně o 15 miliard korun. „Nejde jen o to, že návrhy, které vzešly odjinud než z architektonické soutěže, se často prodraží. Hlavně ale bývají nekvalitně zpracované, což má za následek vyšší náklady na provoz a údržbu,“ popisuje.
Podle jeho odhadu by stát díky častějším architektonickým soutěžím ušetřil asi tři procenta z celkových 500 miliard, které každoročně padnou z rozpočtu na veřejné zakázky.

Města se bojí vyšších nákladů

Otázkou tak je, proč stát a místní samosprávy architektonické soutěže neorganizují častěji. Odpověď je jednoduchá: kvůli vyšším počátečním nákladům a delší době na přípravu. Zorganizovat soutěž na projekt je totiž výrazně dražší a pomalejší než ho poptat napřímo. Organizátor soutěže musí podle pravidel ČKA kromě celkového vítěze finančně odměnit projektanty, kteří se umístili na druhém a třetím místě. Současně musí zaplatit i odbornou porotu. I soutěže na menší stavby za cenu v jednotkách milionů korun pak stojí statisíce.
Úřady se tedy snaží jednoduše ušetřit čas a peníze a místo otevřených soutěží nejčastěji poptávají stavební projekty přímo nebo ve výběrových řízeních, v nichž je hlavním kritériem cena. Méně už pak řeší budoucí funkčnost stavby.
Stejně to nyní provádějí ve středočeském Rakovníku. Tam městský úřad chystá rekonstrukci prostranství Na Sekyře v centru města za tři miliony korun. „Architektonická soutěž by nás vyšla na statisíce, tak jsme raději oslovili několik projekčních studií napřímo,“ popisuje vedoucí oddělení rozvoje města a investic Jana Jirátková.
Naopak v Písku mají se soutěžemi pozitivní zkušenosti. Jen od posledních voleb tady už zorganizovali dvě: na návrh nového bazénu a na rekonstrukci hlavního náměstí. „Stálo to více, než kdybychom to zadali napřímo. Ale myslím si, že se to vyplatilo. Oba ty projekty hodnotili pozitivně zastupitelé i občané,“ říká místostarosta Josef Knot.
Stát však má jen malé páky, jak nynější praxi změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj už v únoru vydalo doporučení, kterým se snaží vyzvat úřady, aby architektonické soutěže používaly více. Donutit je ale nemůže. Mohla by pomoci také novela zákona o veřejných zakázkách, kterou na začátku dubna vrátil Senát zpět do Poslanecké sněmovny. Oproti nynějšímu znění počítá i s jinými kritérii, než je pouze nejnižší cena.

Zeman podepsal zákon o veřejných zakázkách. Zadavatelé se od podzimu nebudou muset řídit jen nejnižší cenou
25.4.2016 iHNed.cz 

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon měl původně začít platit tři měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, sněmovna pak ale začátek platnosti prodloužila.
Zákonem se měly dostat do českého práva tři evropské směrnice, a to už k 18. dubnu.
Nový zákon má zadavatelům mimo jiné umožnit vyloučení nespolehlivých uchazečů.

Zákon o zadávání veřejných zakázek začne platit od podzimu, na konci minulého týdne ho podepsal prezident Miloš Zeman. Tiskové oddělení Pražského hradu to uvedlo na hradním webu. Zeman zároveň v pátek podepsal zákon, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek mění další zákony.

Zákon měl původně začít platit tři měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Senát ale sněmovně navrhl prodloužení začátku platnosti o tři měsíce, ta jeho návrh v úterý odsouhlasila. Odklad účinnosti má dát uživatelům zákona více času na to, aby se na úpravy i na chystané prováděcí předpisy mohli dostatečně připravit.

Zákonem se měly dostat do českého práva tři evropské směrnice, a to už k 18. dubnu. Česká strana se podle dřívějšího vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) hodlá případnému postihu EK bránit argumentem, že zákon už bude schválený, ale ještě nebude účinný. Šlechtová však nevyloučila to, že Evropská komise může Česku pozastavit platby.

Nový zákon má zadavatelům mimo jiné umožnit vyloučení nespolehlivých uchazečů. Zadavatelé dostanou také více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat jen podle nejnižší ceny. Ministerstvo pro místní rozvoj mezi klíčové změny zařadilo možnost požadovat prokázání kvalifikačních předpokladů i po subdodavatelích, kteří se budou na zakázce podílet, a možnost platit přímo jim.

Zadavatelé také budou moci ze soutěže o zakázku vyloučit účastníky, kteří se v uplynulých třech letech dopustili závažných pochybení při plnění jiné veřejné zakázky. Vítězné firmy také budou muset odkrýt své skutečné vlastníky, platit to bude ale jen pro české firmy.

Zákon také zavádí poplatek 10 tisíc korun za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu. Má to omezit zneužívání tohoto instrumentu.

Limit pro zakázky malého rozsahu, u nichž se nemusí uskutečnit soutěž, ponechává zákon na nynější úrovni. U zakázek na služby nebo dodání zboží půjde o dva miliony korun a u stavebních prací o šest milionů korun. Pro malá koncesní řízení stanoví zákon limit 20 milionů korun. Malé koncesní řízení se používá například, když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle zákona vyhlašovat zadavatel zadávací řízení.

Zdroj: ČKA monitoring médií