Transformační centrum Ústeckého kraje - výsledky súťaže

Nové funkčné využitie pre typovú panelovú školu.

Red 317.04.2023

201

Súťaž so silným medzinárodným obsadením, vrátane slovenskej účasti. Odborná porota aj so slovenským zastúpením (Lukáš Kordík) rozhodla v marci o novej podobe transformačného centra v Ústí nad Labem, ktoré sa podľa slov má stať vzorovým príkladom revitalizácie objektu z druhej polovice XX. storočia.

Plánované centrum je jedným zo strategických projektov, ktoré majú regiónu pomôcť s prechodom od ťažby hnedého uhlia. Areál bývalej strednej školy bude po novom slúžiť ako inovačné a podnikateľské centrum.

"Architektonická soutěž se těšila hojné účasti mezinárodních týmů, které prezentovaly různorodé přístupy k transformaci areálu, od velice radikálních až po konzervativnější zásahy. Soutěž svým aktuálním tématem transformace školského areálu navíc otvírá dveře dalším nápadům, jak pracovat s chátrajícími areály z druhé poloviny 20. století, které jsou nyní často opuštěné,“ zhrnula predsedníčka poroty Milada Hejdová.

Do súťaže sa zapojilo 19 autorských kolektívov z piatich krajín.

Hodnotiaca komisia rozhodla o výsledkoch nasledovne:

1. cena (1.500.000 Kč): mh architects atelier + Andrea Ravagnani Architects, Praha / Rím (IT)

Hodnotenie poroty:

Přesvědčivost návrhu je patrná na první pohled svým racionálním přístupem k architektonické transformaci stávajícího areálu. Čitelnost nových stavebních úprav, minimalizace zastavěnosti pozemku, snadná etapizace a adekvátnost investičních nákladů, to vše dohromady tvoří efektivní rozvojovou strategii. Respekt ke kvalitám původní architektonické estetiky je dán do kontrastu k nově navrženým objemům doplněným ke stávající struktuře. Nástavby tak vytváří další vrstvu objektu a svým výrazem harmonicky doplňují obraz výsledné hmoty. Materiálové řešení stávajících objemů citlivě interpretuje původní podobu fasády. Nové nástavby jsou decentně materiálově i hmotově odlišeny. Ústředním motivem návrhu je jednoduchá pochozí lávka, jež spojuje jednotlivé objekty a zároveň rámuje venkovní prostranství - tři dvory, které tvoří srdce návrhu. Veřejné prostory jsou pojaty velkoryse avšak úměrně svému využití. Otázkou zůstává, zda se vnitřní nádvoří mezi pavilony A, B a D svým charakterem neduplikují a nenabízí tak zbytečně stejné možnosti využití. Dispozice a provoz budov má jasnou hierarchii, důraz je kladen na flexibilitu prostoru, což dokazují i předložené scénáře využití kanceláří. Veškeré společné prostory pro setkávání ústí do venkovních nádvoří a přirozeně propojují celý areál v jeden fungující celek. Silnou stránkou návrhu je přesvědčivý koncept etapizace, která umožňuje postupnou přestavbu objektů bez výraznějšího narušení provozu areálu. Porota velice oceňuje reflexi kritiky z prvního kola a důsledné dopracování návrhu do kola druhého, jenž dává tušení silného partnera pro nadcházející zpracování projektu a jeho zdárnou realizaci.

2. cena (1.100.000 Kč): Tomáš Hanus, Jan Holub, Jana Watersová, Praha

Hodnotenie poroty:

Proměna vnímání místa a jeho architektury, transformace až na dřeň. Návrh stávající pavilonový areál očišťuje na nosné konstrukce (železobetonový skeletový systém), a ty pak doplňuje a spojuje do jednoho živého a členitého celku. Kostra železobetonových skeletů s jejich elegantní modularitou se stává základním prvkem návrhu. Původní charakter je záměrně a přesvědčivě nahrazen novým, sebevědomě současným výrazem. Obložení hmot budov ochozy se stínícími roletami či solárními panely a práce s hrubými materiály vytváří dojem industriální transformace, živelné, přesto s lehkostí a do detailu čistě navržené. V areálu je zachována přírodní parková jižní část, zato severní zastavěná část je maximálně zahuštěna, z čehož těží zejména dispoziční členění, které minimalizuje množství chodeb a celé fungování budovy spojuje do jeho "Těžiště". To prolíná venkovní veřejné prostory s vnitřními a střešními poloveřejnými, čímž vytváří snad až příliš velkorysé množství prostor pro setkávání. Dimenze, proporce a naznačené provedení společenských prostor vzbuzuje obavu z praktičnosti a ekonomičnosti jejich užívání v běžném provozu. Intenzita zahuštění areálu s důrazem na relaxačně/setkávací střed se vzhledem k předpokládané etapovitosti výstavby nezdá praktickou. Celek by byl bez tohoto klíčového motivu výrazně oslaben jak provozně, tak esteticky. Porota hodnotí kladně radikalitu návrhu, lehkost podání a silnou novou identitu místa, stejně jako technické řešení a velmi dobře připravený koncept flexibilních kanceláří.

3. cena (800.000 Kč): NEMEC&TALLER ARCHITEKTI, Praha / Zürich / Ženeva
Team: Lukáš Taller, Bořek Němec, Richard Sukač, Richard Čech
Krajinná architektúra: René Grosserüschkamp, Hannes Heucke

Hodnotenie poroty:

Návrh je na první pohled přitažlivý svojí otevřeností a barevností, vizualizace evokuje dojem velkorysosti a zároveň sympatické civilnosti Předpokládá se možnost etapizace adaptace po jednotlivých objektech. Architekti si návrh kategorizují vlastním „desaterem“, jehož třetím bodem je přístavba*spojovací struktura. Ta se jeví pro návrh jak provozně, tak vizuálně klíčová a v textu je popisována řada přidaných hodnot, jež by měla přinést. Obrazově je však tato ocelově-skleněná, nákladná struktura trochu cudně zahalena budoucí teoretickou popínavou zelení. Pochybnost vzbuzuje též vnitřní náplň - přitažlivost „meeting pointů“ (naznačeno v půdorysech) v rámci rovných, mnoho desítek metrů dlouhých chodeb s komplikovaně regulovatelným klimatem, je těžko představitelná. Propojení všech objektů v úrovni patra krytou chodbou navíc nepřipadá porotě a především budoucímu provozovateli nutné. Riziko redukce role tohoto klíčového motivu na funkci drahého, nákladně udržovatelného stínění jižních fasád, respektive paralelních chodeb a lokálního přístřešku v parteru, je neúměrné. Málo přesvědčivý porotě připadá též předepsaný posun v dopravním řešení. Nahrazení parkovacího domu parkováním na plochách „vizuálně totožných s travnatými plochami“ (navrhován „štěrkový trávník“), harmonicky a tak trochu „neviditelně“, jak nám podsouvá situace, je při předpokládaném potřebném provozu nereálné. Problematické se jeví též nástavby objektů (04*doplnění*nástavby). Vytváření pater/věží nad částí půdorysu je finančně neúměrné dosahovanému vizuálnímu efektu. Dispozice budov a koncepce kanceláří jsou jasné a přehledné. Problematická se však z provozního hlediska jeví decentralizace komunitních zón do jednotlivých objektů. Projektu chybí čitelná hierarchie, těžiště a možná též zřetelnější návaznost na původní objekty a typologická jasnost.

Finalista (skicovné 300.000 Kč): Építész Stúdió, Budapešt

Hodnotenie poroty:

Porota neshledává v návrhu výrazný posun a reakci na doporučení z první fáze soutěže. Tvar budovy dává omezené možnosti. Koncepce kancelářských ploch je efektivně zpracována a ukazuje dobře uchopenou práci s potenciálem prostoru. Atmosféra interiéru je příjemná a vhodná pro pracovní prostředí. Kontrastem je schematické řešení centrální zóny, která zůstala na úrovni schématu a není přesvědčivým důvodem pro realizaci komplikované organické formy. Porota se považuje vysokou míru zadláždění za neopodstatněnou. Interiér dle poroty příliš nekomunikuje s koncepcí a charakterem budovy. Pozitivně je hodnocena snaha poskytnout místo pro setkávání.

Finalista (skicovné 300.000 Kč): Škarda architekti, Praha
Team: Václav Škarda. Jiří Švehla, Anna Ziková

Hodnotenie poroty:

Porota neshledává v návrhu výrazný posun a reakci na doporučení z první fáze soutěže. Jsou zde dobré nápady, ovšem jsou „zakryté zeminou“. Budova má shromažďovací vstupní prostor spojený se společným prostorem, postrádá však estetickou kvalitu. Podzemní parkoviště nepovažuje porota v tomto případě za racionální.