Kľučka od Barbory Škorpilovej je odrazom súčasnej estetiky a technológií. Inšpirovaná tvarom ohnutého papiera, spája jemné línie s moderným...
Spoločnosť mmcité predstaví na výsteve v Miláne novú kolekciu Linfa od AG&P greenscape a Cattaneo design.
Realizácia s použitím riešení od spoločnosti JAP FUTURE, ktorá dodala prémiový interiérový sortiment dotiahnutý do všetkých detailov
Mimoriadne štíhly rám zvyšuje podiel skla s cieľom maximalizovať dopad svetla a vytvára vzhľad pevného modelu...
Česká firma Janošík balansuje na hranici možného.
Sklenené priečky od spoločnosti Milt ako kľúčový prvok moderného dizajnu
Už po štvrtýkrát majú slovenskí architekti možnosť zúčastniť sa medzinárodnej architektonickej súťaže BigMat International...
ICONIC: Kľučka, ktorá spája históriu s modernou eleganciou
REHAU Window Solutions získalo ocenenie German Design Award 2025 za vynikajúce riešenie okien ARTEVO TERRA.
Nech už staviate, renovujete alebo navrhujete výplne otvorov, teraz máte jedinečnú príležitosť získať prémiové okná za...
Moderná architektúra založená na využití skla redefinuje vnímanie životného priestoru.
Ak hľadáte pre realizáciu svojich návrhov partnera, ktorý sa vie prispôsobiť náročným požiadavkám, tak nasledujúce riadky sú určené pre Vás.
Odolná konštrukcia zaručuje dlhoročné bezproblémové používanie,...
Spoločnosť Hansgrohe, známa svojimi inovatívnymi riešeniami kúpeľní a kuchýň, rozšírila ponuku svojich produktov nad rámec tradičných batérií a...
Európska značka okien číslo jeden rozširuje svoj sortiment o nové drevohliníkové okno HF 520 s plošne...
Začiatok | 3.5.2017 17:00 |
Koniec | 3.5.2017 19:00 |
Miesto | Špilberk |
Adresa | ŠpilberkBrno, Česká republika |
Druh podujatia | Podujatie |
Kontakt | Špilberk +420 542 123 611 |
Výstavou vás provede její autorka, historička architektury Šárka Svobodová, architekt Jaroslav Sedlák a autor grafického řešení výstavy Jozef Ondrík ze studia Deep Throat.
Přestože je Jan Dvořák autorem desítek realizací z 60. až 80. let v Brně i mimo něj, architektem často publikujícím a angažovaným v řadě dobových kauz souvisejících se záchranou meziválečné architektury nebo spojených s urbanistickým rozvojem města, jeho dílo v porevolučních společensko-politických podmínkách zhodnoceno nebylo. Tento dluh se do jisté míry snaží napravit autoři výstavy Nechtěné dědictví. Jejich záměrem ovšem není pouze představení architektonické činnosti Jana Dvořáka, neméně důležitý prostor výstava poskytuje i reflexi vztahu naší společnosti k architektuře vzniklé v době minulého režimu. Stavby, které on a jeho spolupracovníci realizovali, jsou dnes v mnoha případech proměněny novodobými zásahy a přestavbami, popřípadě zcela demolovány. Doba vzniku, tedy období jiného politického režimu, je pro majitele objektů dostatečným argumentem ke změnám či destrukcím, aniž by byla zkoumána jejich umělecko-historická hodnota. Název výstavy tak neodkazuje výhradně k tvorbě Jana Dvořáka, ale poukazuje na vysoce aktuální téma postupného mizení kvalitních architektonických i uměleckých realizací řady osobností stejné generace.